Koncem ledna vyrazila E-liška na své první běžkařské závody, a ne ledasjaké, přímo na legendární dolomitskou Marcialongu. Její mini verzi. Postarší lyže i boty z naší půjčovny, čerstvě členkou týmu Marmolada Nordic Ski a s čelenkou od svého dorosteneckého vzoru, místní krásné závodnice Vereny. A neskutečně natěšená. Trénovat začala pár týdnů před závodem, letos bylo málo sněhu.

A ačkoli máme vlastní závodní (homologace FISI) běžkařskou trať se třemi okruhy, které nabízí různé úrovně náročnosti, připravili jsme sněžné dělo, koupili skútr, obří nádrž na 3 tisíce litrů nafty pro rolbu a postavili jí, té nádrži, i pěkný domeček, ačkoli jsme si pořídili kompletní půjčovnu lyží a bot, včetně týpka, co umí mazat… ačkoli jsme trať osadili moderním infosystémem, podpořili ji pěknou reklamní kampaní v Itálii a německy mluvících zemích i na veletrzích, ačkoli jsme ji dostali do prestižního klubu SuperNordicSkipass a… ačkoli tohle všechno… příroda prostě nechtěla. I Eli tak už dotrénovala. 

Po uragánu a devastaci zasněžovacího zařízení přišlo teplo. Listopad nic, prosinec na 10%, leden jedeme na 10% též, až počátkem února otevíráme na plný kule, abychom za měsíc a týden zavřeli. Tragédie. Nainvestovali jsme stovky tisíc a ty prakticky odepsali jako ztrátu. Přesto nelitujeme, byla to zkušenost, zážitek i služba, třebas děti z okolních vesnic u nás v rámci E-lišky lyžařského klubu běžkovaly grátis, a já i indiánky jsme na běžkách co den. 

Mia si běžkování tuze oblíbila, já ho potřebuju chtě nechtě :-) a Eli? Absolutní mánie… dnes už má dobré lyže a ostatní vybavení a po trati lítá jako střela. Od větších závodnic co u nás trénují, okoukala bruslení a sic se takto malé děti tento styl neučí, dnes mi trenérka povídá, že Eli bruslí jako dospělák… Její oblíbenou disciplínou je nyní freeride XC, tedy jízda po okolních loukách, mezi stromy, přes meze a je jedno, jaký to má svah a zda… tam je či není sníh. Mnoho přeskáče a zbytek prostě… letí chloupek nad zemí! V neděli máme poslední závody sezony, tak nám držte palce. 

Něco vám povím, za dobu otevření tratě jsme narazili na pár černých jezdců. Ačkoli infocedule co 500m, ačkoli velké desky na vstupech na trať, stejně to někteří „přehlédli“ ale po upozornění kluků, co na skútru trať dozorují, přišli věci napravit. Až na tři. Navíc načapané v protisměru. Během ostrého tréninku závodníků! Nejdříve se kroutili, že ničemu nerozumí, pak promluvili mezi sebou! Chyba! Na požádání v češtině, aby zaplatili za vstup na trať, se moc hezky omluvili a že jako jo. Zaskočila je ta čeština… Za zatáčkou lyže sundali, a prchali lesem po kolena ve sněhu pryč… Uspořili 7 Euro. 

No a my se těšíme na příští rok :-) Opřeme se do toho ještě více! 

FOTOGALERIE ZE ZÁVODŮ