Běhá se téměř tak dlouho, jak je náš tatínek na tomto světě. A ačkoli tatínek malé E-lišky hodně běhal, a dobře běhal, sem se nikdy nepodíval. Ale často říká, že hala „voní“ jinak, než normální závody, že má atmosféru, kterou na stadionu nenajdeš. Snad i proto mě poprosil, abych napsala TEN email. 

Jablonecké hala není pro každého. Je třeba být dobrým a být pozvaný. Pročítali jsme program, jen tak náhodně a bez nějakého zájmu, když tu mezi informacemi o tom, která atletická hvězda z dvanácti zemí světa v místě bude, číhá řádka: finále prvňáčků na padesát metrů. 

Asi chyba, poví tatínek E-lišky. Jasně, že chyba, povídám já. V půlce programu takových borců najednou sprint pro prcky, ha ha. 

Po chvilce se k té chybě vrátíme. Jako je to divný, a trochu zapátráme. Vložený závod pro nejlepší malé sprintery. Okruh je ale uzavřený, nic pro Eli. Přesto na popud tatínka napíšeme TEN email. Líná huba, holý neštěstí. Zeptat se nic nestojí. Reakce organizátora je rychlá. Ne! Není to možné, zní odpověď. 

Inu, také odpovíme, však jsme na boj připravení :-) Něco jako… jestli znají pojem: Černý Petr, Zelená karta, Boční šance… A odpověď je k úleku: no dobře, probereme to při poradě organizátorů, když jste tak neúprosní. 

Po týdnu přijde potvrzení, Eliška Anna dostane šanci. Může přijít v pátek na rozběhy, na kvalifikaci. Vybírá se 8 nejlepších sprinterek a sprinterů a nějaký ten náhradník. Ti dostanou šanci na 48. ročníku tradičního halového mítinku Jablonecká hala 2020! 

V programu mítinku je zařazeno pět disciplín mužů, 60m, 60mpř., skok daleký, vrh koulí a skok o tyči, ženy budou startovat ve třech disciplínách, v bězích na 60m, 60m překážek a ve skoku dalekém. 
…………….

Vsuvka: Nedávno měl muž dvě možnosti. Bylo to koncem roku, poslední závod v Čechách, před odjezdem na dva běhy v Itálii a Curychu. Mohl Eli přihlásit do kategorie šest let a méně. Malá by ji s přehledem vyhrála, však to bylo druhé kolo poháru, kde jsme již běželi a věděli, s kým soupeříme. To ale není cesta růstu, jen sebeuspokojení. Druhou možností bylo Eli přihlásit mezi starší dívky, sedmileté a osmileté. Dva roky představují v tomto věku ne rozdíl třídy, ale prostě rozdíl fyzických možností. Postupně se hendikep ročníku narození bude stírat, ale ještě mnohé příští roky bude rozhodujícím faktorem. Přesto je to cesta růstu. Konfrontace a růstu. Učení se. Na startovní čáře přišel rozhodčí a pokusil se přesvědčit tatínka, že Eli mezi děvčaty osmiletými není ani vidět, nepatří tam. Pak pochopil, že je to zbytečné a běžkyně poslal na rošt. Náročný kros plný bahna a louží. Ostré tempo i lokty. Eli doběhla na dosah ruky prvním, a čtyři dívky mají dokonce stejný čas! Bylo to o fous a pěkně vyrovnané. Sáhla si hodně na dno sil. A povyrostla tak… ve výkonosti i v motivaci.   
…………….

Páteční jablonecká kvalifikace z více jak stovky prvňáčků je pěknej mlýn. Ukrutná mela. Krásně připravený, včetně závodních triček pro všechny bez rozdílu. Poctivá příprava, tentokrát jsem u toho taky a Eli si moji maličkost vybrala za sparingpartnera. Po půl hodině už nemůžu a Eli čeká ještě jednou tolik :-) 

Je deset. Jdu fotit a děti se připravují na start. 

Pan P. se chvilku snaží sledovat výsledky konkurence, pak se ale (jak jinak) přeorientuje na krásné juniorky v tréninku, ztratí pojem o čase… a my jen doufáme, že se E-liška dostala do té první desítky. 

Vyhlašuje se od konce. Desátá je…, devátá je… došlo na pomyslné stupně vítězů rozběhů, třetí je… 

Eliška zaběhla nádherně. Kvalifikaci vyhrála a dostala nominační list do sobotního finále a startovní číslo 1! Bomba! 

Jedeme to oslavit. Z Jablonce do Bedřichova je to patnáct minut a na jizerské magistrále je stále sníh. Šup na běžky a čeká nás odpoledne v bílé stopě, jen já a Eli :-) Taťka slíbil připravit večeři!  Večer trávíme u počtů a pak Člověče nezlob se. Je to moc príma. Mrholí, 3 pod nulou a Jablonec pod námi svítí jako na Vánoce. 

Sobotní velké finále. V 16h jdeme do haly okukovat přípravu velkých atletů. Eli předáváme mezi další závodníčky na pátou, pět minut před šestou je start. Bylo to moc rychlé. Chtěla bych si to užít zas a znovu. Zopakovat těch devět vteřin… Dcerka postupně nabírá na rychlosti, postupně se vzdaluje soupeřkám, prodlužuje krok. 

Vítězství. 
Vyhlášení výsledků jako u velkých atletů. 
Je to zážitek. 

FOTOGALERIE Z OBOU DNŮ

Článek píšu z dálnice kdesi ve střední Itálii, večeřet se bude v Římě. Mějte krásný týden!
……………………

Od roku 2020 je u nás jedna velká změna, psala jsem o ni minule. Eli Anna vstupuje do závodní sezony s prvními osobními sponzory - dnes představujeme značky Perrier, Vittel a Pago! Děkujeme za důvěru a dnešní vítězství malá atletka věnuje dovozci do Čr, firmě LE PATIO GROUP s.r.o.