Mokré. "Díra", která není ospalá, a která mě dostala :-) | Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

Mokré. "Díra", která není ospalá, a která mě dostala :-)

Zveřejněno 17.10.2015

Letím tři stovky kilometrů na besedu do vesničky, která je… prostě malá, ale krásně se jmenuje :-) Někdy dělám věci, co by jiné autory ani nenapadly :-) a pak koukám na výsledek. Jasně, nechám si za to pěkně zaplatit (vsuvka pro podlého mluvku Josefa aka zítku), přeci, ale i tak :-)) V rámci podzimní Roadshow s Příběhem opravdové vášně jedu ze Šumavy daleko za Hradec Králové, cedí, průjezd Prahou po okruhu je něco opravdu příšerného, dálnice zasekaná k vzteku, a Hradec jakbysmet. Dojedu se zpožděním… 9 minut. Knihovna zamčená, mříž přes dveře. Bože, oni nevydrželi ani 9 minut? Nebo snad nikdo, vůbec nikdo nepřišel? Nedivila bych se, vůkol tma, kdesi štěká pes protiva a vlezle prší. Nikde ani noha. Mokré, v polích u zámku Opočno.

Volám paní knihovnici a nic. Pak opět. Nic. A zase nic. To je tedy, no, ehm, prostě… takhle mě vypéct :-(

Najednou, před autem o kus dál mezi loužemi na cestě, poskakuje paní a divoce gestikuluje. Všude pusto, tma stále temnější. Jen my. Říkám si, třeba potřebuje pomoci, třeba se něco stalo! Dojedeme k ní a ejhle, úsměv od ucha k uchu, prý na mě čekají a je to v „sále“. A lidé jsou tam. Spadl mi kámen ze srdce. Vcházím, vidím německého pana novináře, který u nás předevčírem v rámci pochopení mého světa vařil marmeládu, čistil jablka a vázal etikety (a pořád si něco zapisoval), vidím na třicet hostů (snad víc, než obyvatel obce součtem, nejspíše čilá výpomoc přespolních), a na stole rautík! Domácí sýry, úžasné buchty, vanilkové rohlíčky opravdu epesní a… co vám budu povídat. Bylo tam jako doma! Všichni se usmívali :-)

Tři hodiny jsem zůstala, protože:

Dáša z knihovny U Mokřinky to zorganizovala na jedničku, děda Pavel Vávrů říkal, že jsem virtuos a vůbec měl dobrý připomínky; Mirka, ta, co moc neslyší, vydržela do konce, ačkoli původně kamsi spěchala; a malé krásné zrzky Eliška s Majdalénkou… dostaly naší čokoládovou s višněmi :-) Prostě parádní lidi. Náramná atmosféra, nechtělo se mi odcházet, a do auta na cestu jsem dostala sýry, sladkosti, obložené housky… dárky a pak ještě dárky pro E-lišku, prostě ti lidé mě dostali!

Děkuju ještě jednou všem za účast, atmosféru plnou pohody, smíchu a pochopení, děkuju za vykoupení knížek i za kytku jménem rýmovník od paní, co musela ještě večer k prasatům, děkuju především za podporu! Bylo mi u vás dobře! Bohužel, na fotku jsem si vzpomněla pozdě, když už mnozí byli na cestě domů…, ale i tak: Mokré je plné dobrých lidí!

Komentáře

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit