Nebát se přát si - moje třetí kniha chvilku před dokončením
Zveřejněno 5.7.2017
Babí léto by mělo přinést na pulty knihkupců moji třetí knihu. Smlouvu mám podepsanou už dááávno, dílko právě zařadili do edičního katalogu a grafik začíná přemýšlet, jak do ní… jak na ní, jak s ní. A já stále tápu. Psala jsem o tom mnohokrát, omlouvám se, ale asi to nebylo dost, abych se z toho vypsala. Prostě ta návodová část cestování a marmeládování tvorbě chybí. Také stovky fotek v první i druhé knize byly velkou pomocí a… Navíc cítím, že nároky kladené na „autorku“ rostou. Už to není jen pouhopouhé plácání malé holky z lesa, které mnozí i omluvili, už to není jen o očekávaných receptech a cestě kolem světa. Už to nebude psaní o životě s dětmi na hraně mezi nenormálností - jak jsme jiní, než moje čtenářky a jejich rodiny - a tím, co je ještě přijatelné pro společnost, pro většinu. Dnes jsem zpomalila, poprvé píši, aniž bych byla na expedici, opustila jsem český podnikatelský ruch a shon, přestala vnímat žabomyší války marmeládařek „tam“, a hledám opět svoje vlastní místo. Po kolikáté už? Bude to někoho vůbec zajímat?
Nakladatel píše v katalogu:
„Blanka Milfaitová je známá marmeládová královna a úspěšná autorka dvou kulinářských cestopisů, ve kterých mísí zážitky z odlehlých regionů naší planety s recepty na nejlepší marmelády světa a lokální pokrmy. Tentokrát Blanka vyrazila do oblastí, kde jí sice nehrozí únos nebo útok nebezpečné šelmy, ale kde se musí pohybovat podobně obezřetně jako při procházce minovým polem: nejnovější putování ji zavádí do světa literatury. V literatuře jde především o sílu a váhu slov a Blanka podobně jako ve svém životě nevsadila ani zde na jistotu, a bezhlavě se vrhla do hlubin své duše a života, aby z nich na světlo vytáhla padesát jedinečných příběhů o hledání štěstí v životě.“
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Zdravíme z Čech a akorát jsme dočetla Vaši druhou knihu. Již roky Vám s manželem tiše a skrytě fandíme, jezdíme do Srní na báječné větrníky a letos poprvé jsem se odvážila uvařit svoji první marmeládu...a samozřejmě s pektinem. Trochu mě k tomu donutila naše malá dvouletá cácorka, které chci dopřát život bez chemie , jak jen to půjde:) Moc Vám držíme celé rodince pěstičky, jste velmi silná žena a mooooc se těšíme na další knížku. Hodně štěstí a sil při dopisování další pro nás neskutečně výborně napsané knížky. Veronika a Jirka Mullerovi
Verunko, děkuju za krásné psaní a podporu! Je to pro mne moc důežité, taková živá voda celého toho psaní... Držím palce ve výrobě a budu se těšit, co povíte na třetí knížku! Pozdravy Vašemu choti a krásné léto do Čech!
Blani, fandím Vám!!! A moc se těším na další knížku! Přeji - nejen při psaní - spoustu energie a úsměvů do dalších dní a aktivit! ;-)
Děkuju Jani, vážím si podpory, však není jednoduché - v mnoha směrech - ji druhému vyjádřit... Krásné dny přeju!
Zdravíme Blani, to dáte!!! Držíme Vám s ženou všechny palce, Vy jste nám je držela taky a nechci to zakřiknout, vše se daří a to v našem věku,je co říct. Uvidíte, nápady se jen pohrnou a všichni si počteme - dyť to bude kniha od Vás ze srdce. Tak zdravíme pod Marmoládu všechny. Hezký den.
Jsem moc ráda, že se věci srovnávají, pozdravujte doma, prosím, příteli! Krásný den a budu se těšit, až si knihu přečtete :-)
"tvůrčí krize" určitě brzy přejde, a zase to půjde jako po másle. Držím Vám pěsti, zdravím vás všechny, a těším se na babí léto :)
Děkuju, asi jo, asi je to nějakej úděl, pořád něco hledat neposedně... a často ani nevědět co. Tvůrčí krize, to je až strašidelný výraz, snad to tak hrozný nebude :-) Jdu něco napsat... raději :-) Krásný den!
jsem tě našla hihi, se těším neskuteně na tu třetí knížku, aaaaaaaaaa krásné léto
:-) děkuju!!!
To beru, děkuju, kamaráde Peckový, a těším se, co Ty na to :-)
Sem si to napsala... Pecka zvoní 88x :-)
:-) a... děkuju :-)
Neklesej na duchu Blani, vis, ze to v sobe mas a my uz se moc tesime na dalsi knizku. Posilame pozdravy z nasich malych kopecku pod Velkou Horu Marmoladu a pusu pecickam. (kdyby je nahodou Iva Kaletka nevyridila) A pry take jednu pro Pavlika od nasi Terezky. XxX
Jsi zlatá! Pusa vyřízená a jedna letí, vlastně mnoho jich letí do Irska! Strašně rádi bychom vás tady potkali :-) Máme vás moc rádi a Irsko na severu milujeme taky :-)
Nebála jsem se a přála si, co?, no přece slibovanou další knihu, vždyť už známe kousek,přece jste nezapomněla, my určitě neéé a od té doby se nemohu dočkat, moc se těším až se ponořím do prvních stránek, Blani, tak se nebojte a pište, jste skvělá ženská a Vy to umíte setskramentsky dobře.
Trochu se to od momentu, co jsem opustila FB "vyčistilo" :-) Vím, že mnozí nezapomínají a toho si vážím! Děkuju, Helenko!
Neboj se a piš! :-) Bude to někoho vůbec zajímat? Třeba mne a určitě nebudu jediná :-) Moc se na Tvoji novou knížku těším :-) A svoje vlastní místo už nehledej. Už si ho našla. Pod Horou :-) A díky za dnešní příspěvek, udělal mi OBROVSKOU radost :-)
Děkuju, Jani, děkuju :-) Na jednu stranu se na ni ukrutně těším (není to divné?), na druhou stranu s ní bojuju jako o život...