Nebát se přát si. Moje třetí kniha. Nejmenší z nich. Miluju jí… | Blanka Milfaitová | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

Nebát se přát si. Moje třetí kniha. Nejmenší z nich. Miluju jí…

Zveřejněno 23.11.2017

Včera jsem pokřtila, a bylo u toho na sto fanoušků a fanynek, moji třetí knihu. Neuvěřitelný. Přesto se to stalo. Že je to moje dílo a měla bych být pyšná? Že za to může nakladatel, co mi dal důvěru a vše vydal? Jo. Máte pravdu. To sedí. Však já Mladé frontě stále jsem vděčná a naší spolupráce si nesmírně vážím. Ale já, já bych byla nikým bez vás. A nakladatel by se bez vás mohl jít picnout. Můžete za vše vy.
Ano, můžete za to všechno vy.

Bez vás bych neexistovala, nepsala, nelítala na křídlech vlastních snů a nedávala naději… dál. Bez vás ne. Nevěděli bychom o sobě a to by bylo přeci smutný. Miluju vás.

Včera jsme ji pokřtili spolu. Každý jeden z vás byl té knize kmotrem. Bylo to komorní a úchvatné. Děkuju. Mezi přáteli. Děkuju moc!
 
Dnes už bojujeme o prodeje. Ano, i psaní je mi obživou, tak neváhejte :-)
 
A dejte vědět, ať tak, či onak, dejte vědět, co si o knize myslíte. Pomáháte mi tím, a moc. Však už pomalu chystám čtvrtou… pohádkovou, psanou s E-liškou na expedici černou a zelenou Afrikou.
Vaše Blanka
 
Nebát se přát si, str.56: Ten starý strom
Ten večer si budu dlouho pamatovat, konec léta, my v Čechách jen na jeden večer cosi zařídit. Zapomenutý statek sloužící co upadající penzion a restaurace. Na zahrádce moje rodina, postarší Němec, který nám celý večer opakuje, že máme super prezidenta, a vedle mladý Ital, který se chce evidentně pořád zeptat, jak to, že v tomto zapadákově slyší italštinu – tatínek na holčičky mluví chvilku česky, chvilku italsky –, ale nezeptá se, protože starý Němec u řízku a s řízkem v puse pořád mluví a nepustí ho ke slovu.
Střih.
Na dětství si moc nevzpomínám, nebylo celkem moc na co, ale občas problesknou světélka nádherných vzpomínek na letní měsíce na chalupě. Přivřu oči a přivoním si k jablku, které mi E-liška donesla. To je ono! Moje dětství je jako to letní jablíčko. Stačí se jej dotknout a na křehké slupce se hned objeví hnědé skvrny, stejně jako chvíle mé radosti zkazí i jen letmá vzpomínka na dětství.
Taková jablíčka je nejlepší jíst rovnou ze stromu… jak dlouho už jsem je neviděla, necítila, neochutnala. Nevrací se mi ucelené vzpomínky na to, kde a proč a co; vidím pod přimhouřenými víčky, vidím jen dvě malé opálené ruce se špinavými nehtíky, jak drží každá jedno žlutozelené měkké jablíčko, cítím jeho chuť na jazyku, cítím, jak mi mezi prsty stéká jeho voňavá šťáva a chtěla bych snít dál, cítit víc, vidět víc! Maminko, maminko, proč pláčeš? Maminko, ty máš slzičky. Neodpovím, neuměla bych to, neuměla bych vyprávět milované dcerce, že na moje slzičky se nikdo nikdy doteď neptal a já se tomu odnaučila, protože nikoho moje ptaní se nezajímalo. Je to dost zamotaný i pro mě, a asi proto a tak trochu nevědomky pláču.
...ukázka z kapitoly... 
 
Další fotografie ze svátečního večírku najdete ve fotogalerii na tomto webu. 

Komentáře

Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit

(4.12.2017 01:06:57)
Dobrý večer, tak jsem si bláhově myslela , že si knížku alespoň trochu pošetřím , aby mě to čtení trvalo déle ale bohužel. Knížka je skvělá. Mooc děkuji za krásné čtení. Přeji Vám krásné vánoce a hlavně ať se stále daří.
(4.12.2017 08:00:50)
Děkuju moc Haničko, mám radost, ale také si uvědomuju, stále více a více, že je ta knížka nějaká hubená :-) Už více lidí napsalo, že se dá přečíst za večer a to mě děsí - budu muset u čtvrté trochu přitlačit výkonem :-) Pěkný adventní čas!
(1.12.2017 14:41:01)
Pekný deň Blanka . Príbehy o hľadaní šťastia v živote ma fakt dostali !!! Veľké emócie , silný duch a život v tej najčistejšej podobe......... zhltla som knihu na posedenie a budúci týždeň pôjdem kúpiť knihy ešte dve - pre svoje dcéry pod stromček. Cítim, že práve TÚTO majú mať tak nejak "po ruke" :-) :-) Gratulujem a veľmi sa teším z vydareného dielka, chytilo ma za srdce po každej stránke - estetickej, výpovednej, materinskej, citovej, ženskej .................. PS: 1/ začínam sa tešiť na 4. titul 2/ a ozaj - súhlasím s panom P. - asi ste fakt z inej planéty - odkiaľ by ste inak čerpala toľko neutíchajúcej energie ? Srdečne zdravím Ingrid.
(1.12.2017 14:49:03)
Poslala bych sem srdíčko, poděkováním, ale neumím ho sem vložit :-( Tak jen slovy: Ingrid, kdyby to jediné, co ta kniha dokáže, byl tento Váš příběh, pak mělo smysl psát a... už se nebojím :-) Moře pozdravů a budu se těšit na psaní čtvrté, i pro Vás! Blanka
(1.12.2017 15:07:46)
<3 Je úžasné Blanka, že viete pomenovať a dať na papier to, čo stovky, tisícky ľudí cítia.... možno aj žijú , ale nevedia nájsť slová, ktorými by to povedali. Tak len naplno žite, tvorte , píšte a knihy vydávajte - mnohí s netrpezlivosťou na to čakajú :-)
(4.12.2017 08:02:25)
Ingrid, jste první, kdo to ví... včera v noci jsem začala psát tu čtvrtou. Jo, sice bude z Afriky, ale pár slov úvodních... už je černě na bílém! Děkuju moc za podporu!
(4.12.2017 18:19:10)
Tak to je dobrá správa :-) :-) Kým bude kniha k mání, prečítam si ešte raz Vaše doterajšie trio . Na Vašich knihách , Blanka, je úžasné to, že sa dajú čítať dookola a vždy si tam človek nájde niečo, čo ho chytí za srdce (tým nemyslím len skvelé marmeládové recepty). Krásne pozdravy všetkým !
(29.11.2017 21:28:42)
Budu na sebe drsný a vydržím to až do Ježíška. Prostě pod tu postel, kde ji žena schovala nevlezu. Nene, fakt ne. Kruci, nesmím. Jsem drsoň a vydržím to. Ježíš, ještě 26 dní, to nejde. Ale vydržím :-)
(29.11.2017 21:36:36)
:-) bože, jako bych slyšela pana P., ale namísto knihy je tím objektem "zájmu" Nutella ;-) No, přiznávám za něj, moc drsnej v této věci ale není :-) Dějte vědět, Radovane, a hlavně, držím palce Vaší pálivé práci!!!
(29.11.2017 21:58:58)
díky Blani. V chilli se mi daří neskutečně, dělám totéž co Vy - nejlepší suroviny a vařeno s vášní má úspěch. Škoda, že jste posunuli otvíračku v kavárně až na konec prosince :-( měl jsem na pátek domluven odvoz omáček na Srní, tak snad po novém roce. Hodně štěstí a hlavně zdraví celé rodince.
(1.12.2017 14:45:21)
Radovane, bylo to na poslední chvíli a nešlo jinak :-( Mrzí mě to. Ale pak se jistě domluvíte s Baruškou! A držím moc palce, jsem za Vás velmi ráda!!!
(27.11.2017 19:34:10)
Zdravím Blani. Dnes jsem šla do našeho knihkupectví a paní na mě hned ve dveřích volala: Mám pro vás tu Blanku. :-)) Knížka se moc povedla...ta oranžovomodrozlatá kombinace je skvělá. Už leží v ložnici na nočním stolku a hned večer se do ní pustím. Prohlédla jsem si fotky a videa na Vašem webu, máte tam ráj na zemi. Moc obdivuji Vaší odvahu. Přeji Vám i celé Vaší rodině ať se daří.
(27.11.2017 22:51:06)
Dobrý večer :-) první, co jsem po příjezdu z Čech domů pod Horu udělala, tedy pracovně, je odpověď na Váš komentář :-) Cesta byla dlouhá, v Dolomitech hodně mrzne a sněžilo, je to divoký... přesně takový, jaký jsme to chtěli! Tak... budu tajně doufat, že kniha se bude líbit i uvnitř - kdyby alespoň trochu textem mohla konkurovat přebalu, byla bych nadšená. Ten je totiž více jak luxusní :-) Dobrou noc a dobré čtení!
(25.11.2017 17:15:56)
Blani,dekuji za prijemne odpoledne a moznost videt celou rodinu zive. Diky,diky. Pozorovat cely mumraj,poslouchat a sledovat dalsi carodejky,jak se staraji o holky,bylo velmi radostne a zajimave. Jsem rada,ze mi kdysi privezl Kabir marmeladu z Novohradek a ja objevila Tvuj pribeh a muzu ho sledovat a snit a snit. Knihu ctu pomalu,uzivam si ji. Krasne dny.
(25.11.2017 22:18:51)
Verunko, děkuji za přítomnost a milá slova, bylo to krásné... Vidíte, ani nevím, zda ten Kabir ještě je... Psala jsem jim, ale nic. Vzpomínám na ně. Budu se těšit na zprávu, jak se kniha čte :-)
(24.11.2017 08:31:03)
Naučila jsi mě číst,děkuju. Těším se na ni, na tebe i na něj... zítra!! ❤
(24.11.2017 23:58:56)
Pak všechno mělo smysl... :-)
(24.11.2017 08:22:51)
Jsem horalka tělem i duší, ale vánoční atmosféra nasvícené Prahy a komorní prostředí Café Kampus mne dojalo. Ano, dojalo a k slzám! A je mi ctí, že jsem mohla být společně s Blankou, její rodinou i fanoušky u uvedení její třetí knížky do života :-) A ano, stovka fanoušků měla rozzářené oči a každý Blanku objímal. Nikdy jsem to neviděla...takovou koncentraci štěstí a souznění :-) Knize přeji, ať se dobře prodává :-) čtu pomalinku, ať ten novotiskem voňavý prožitek mám co nejdelší. Pusu! :-)
(25.11.2017 00:00:47)
Pusu a... vše jsi pověděla. Děkuju! S úctou!