Nejtěžší závod a dvě zlaté | Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

Nejtěžší závod a dvě zlaté

Zveřejněno 6.7.2019

První MSV jsem běžela před třemi léty. Jak to se mnou zacvičilo, jste si mohli přečíst v třetí knížce Nebát se přát si. Asi jsem se zamilovala :-) do té tortury. Že to zacvičilo notně, svědčí i naše poctivé rozhodnutí tento závod převzít a napříště pořádat… Jako legrace to nebyla, samo to nešlo, ale muž má neuvěřitelné vyjednávací schopnosti :-) Stalo se. Loni jsme spolupořádali nejtěžší evropský běžecký vertical, dřina, ale krásná, a ráno po akci padla definitivní nabídka – kupujeme. 

Letos jsme Marmolada Super Vertical, ukrutný závod, kterým běžci zdolají cca 7km dálkových s převýšením 1.8km, pořádali sami. Nedávno jsem s Ericou založila asociaci, která má vše pod palcem, zapsala ji po Italský olympijský výbor a požádala prezidenta Veneta o podporu, kterou nám dal! Rozjeli jsme to na plné kule. Nic těžšího v Evropě vyběhnout nejde.

Běží se od nás z kempu na nejvyšší bod Dolomit, Punta Rocca, kde v nadmořské výšce přes 3 kilometry máte nejen celý svět jako na dlani, ale i vlastní srdce. Vlastní minulost i budoucnost. Změní vás to.

Tým 3 lidí, několik dobrovolníků poslední den, dvacítka profesionálních záchranářů i fotografů, rozpočet téměř 750 000 Kč a sponzoři velkých jmen, od Red Bullu přes Mercedes a Ritter, po Monturu nebo Scarpu. Helikoptéra a kameramani televizní stanice Sky Sport - Icarus už byly jen třešničkou na dortu. Moc se těším na dokument, který televize odvysílá (termín napíšu). 

Jo a poháry pro vítěze, můžete je vidět na fotkách, jsou z kmene, který uragán poslal z Hory dolů do říčky Pettorina, a to samé platí o plastice běžce. Jsou z kusu železného plátu, který se také po povodni objevil u nás v řece. Nádherná práce místního řezbáře a kovotepce. 

Muž dost zhubnul, viděla jsem ho málo týdny a týdny, v den závodu doháněl vše na kole napříč kempem, v pět ráno na něm dokonce ještě projel trasu závodu a pak řidil chod dějin z helikoptéry, Erica měla divoké předzávodní sny a zapomněla své jméno, Robi z toho 2x onemocněl a Franc nakonec popil s alpskými záchranáři tak, že si spletli helikoptéru s ponorkou... ale hlavní zprávou dne, měsíce i roku bylo a je, že jsme to dokázali. 

Cizinci, ač třetím rokem v Dolomitech, přesto ještě bez velkých kontaktů a podpory na důležitých místech, rodinka s 3 indiány na krku, cizinci, kteří pořád tápou… zvláště pak v oblasti byrokracie, která je s pořádáním závodů spojena, parta k pohledání tak jako tak :-) 

Téměř 2 stovky specialistů na tuto super náročnou disciplínu, také 60 dětí účastnících se prvního ročnímu Montura Baby Vertical a máme jen nadšené reakce, spokojenost mezi závodníky i partnery!

Co víc si přát? Ano, vlastně ano, ke vší tý kráse máme navíc medaile z prvního ročníku dětského běhu do vrchu! Nejmenší kategorii tříroček vyhrála Mia Ronja. Běžela jako vítr. Kategorii nad, a kategorií bylo pět, vyhrála E-liška Anna. Byla v ní nejmladší a nejmenší, ale neběžela, letěla. 

Zlaté medaile, dokonalé ceny, atmosféra na 1, slzy v očích… Max má právě osm měsíců, ale neběžel ještě :-)

No a pořádná dávka fotek je tady!

Komentáře

Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit

(6.7.2019 11:00:12)

Koncentrace pohody a štěstí okořeněná špica sportovními výkony čiší ze všech fotek! Indiánkám velké gratulace :-) :-) A až si Max obuje boty, ten Vám ještě ukáže! Počasí závodům krásně vyšlo, azuro :-) Blani, myslím na Vás každý den. A posílám pusu :-)

(6.7.2019 11:07:38)

Ahoj, Jani, pusu prvně a pak pozdravy! Jo, den to byl dokonalej, den poté kroupy a vše zničené opět. Měli jsme prostě kliku :-) Nejvíc se na Maxe běhání těší indiánky, jak se budou prohánět společně...  U nás dnes skoro 30 na nulou a... A kdo to neví, Baruška má zítra narozky :-)

(6.7.2019 10:48:07)

Právě jedu s mýma klukama vlakem do Olomouce . Říkám si ,mrknu sem... Já smekám před vámi, prostě zase něco velkýho ve vašem podání!! Nevím co k tomu dál napsat gratuloval jsem vám už tisíckrát :-)k vašim úspěchům . Kdybych byl typickej Čech, tak by jste mě pěkně srali :-):-) jak se vám daří. Ale já vás obdivuju a mám pořád rád !! 

Takhle by to asi stačilo  :-)

(6.7.2019 11:04:53)

Kamaráde, je fakt, že... že o tom vím. O tom, že asi ležíme mnohým v žaludku, ale ne, že by mne to moc zajímalo a ne, že bych chápala proč tomu tak je. Žít a nechat žít. Nás neserou aktivnější a úspěšnější a odvážnější, jsou mi stimulem, velkým stimulem. A vážím si jejich cesty. Línější si naopak serou život vlastní neaktivitou vlastní... Nic víc.

My se dělíme s fanoušky a kamarády o náš život, patří to asi k posledním 7 letům našeho bytí, to prostě chápu. Ale sociální sítě jsou hnuj, proto jsme jen tady na webu. 

Pozdravuj kluky, mějte se krásně v Olomouci a budu se těšit na setkání.  

(6.7.2019 11:28:59)

Jo,tady u tebe na webu je klid a mír ,ale jak říkáš , na soc.sitich  by tě rozsekali a pár desítek tisíc lidí by to prostě nepřežilo :-) Takže srát na ně ! A jak říká můj kamarád a vynikající fotograf Martin Straka,když se nebesa nepokroutí , vidíme se za 14 dní. Budeme trénovat :-) :-) 

(6.7.2019 11:44:44)

Máš asi pravdu... sociální sítě daly neuvěřitelnou možnost každému méně vybavenému povykovat na druhé, a pro mnohé se z toho stala celoživotní zábava.... a komplex. Moc se těšíme na příjezd, krásný den a pusu.