Píšu čtvrtou knihu? | Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

Píšu čtvrtou knihu?

Zveřejněno 5.12.2018

Každý máme závazky. Krátký či dlouhý, ale máme. Já jeden. Tíží. Nechci napsat, že mám přímo kostlivce ve skříni :-), ale… trochu se to už podobá. Třetí expedici do nitra Afriky, na počátku tohoto roku, jsem musela odložit. Pavlíkovo zdravotní trable nedávaly moc šancí... na nic, natož na cestování a psaní. A protože kniha měla vzniknout z afrického divokého povídání a převyprávěných snů Elišky, částečně doplněna o moje vsuvky, čekáme obě na vhodnější příležitost. Celý expediční tým čeká. Už i netrpělivě.

Vlastně jsme čekali tak intenzivně, že jsem z toho otěhotněla. Podzim 2018 tak přinesl nejen nového člena týmu, Meruňkového prince Maxe Tea, prvního toho jména, ale také apokalyptický uragán s lavinami, který nás odřízl na měsíc od světa. Oboje přišlo jaksi spolu, ale to už víte. Přesto je čtvrtá kniha na pořadu dne. Tedy dnů. Příštích. Pokud vše dopadne, jak muž naplánoval, a budeme všichni ok, pak velká expedice vyrazí směr jižní Afrika na jaře. Nebo vyrazí… do Japonska. To je prý záložní plán. To je fuk, prostě vyrazí. Jako se díky druhému těhotenství stala expedice přes Mongolsko do Číny… alternativní cestou po patnácti ostrovech světa :-)

Já se těším tam i tam, já se těším na psaní už po nějaké době, já se těším, až vám budu moci napsat, že už píšu :-) Tak, prosím, mějte trochu trpělivosti, však už to nebude dlouho trvat a dám si za odměnu extrémně záležet :-) Jo a víte, proč se tak moc těším? Protože čtvrtá bude opět plná fotek a hlavně ilustrací, se prostě vyřídíme! 

Díky za trpělivost ještě jednou vám i mému nakladateli.

Komentáře

Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit

(5.12.2018 15:05:32)

Blani, to je super zpráva, však jsem si říkala, kdypak nám ta naše holka něco napíše. Nebát se a přát si,trochu jinak,  a je to tady. A proč se taky těšíte Vy?, vždyť máte posilu, dalšího parťáka na cesty. A v tom je přeci síla!

Ať se splní Váš další sen! Zdravím pod Horu. :-))

 

 

 

(5.12.2018 17:24:33)

:-) no právě, to je obrovská výzva... tři děti na cestě. Když jsem jela do Afriky, byly Ely 3 měsíce, lidi mnohdy koukali divně. Druhá expedice byla s na cestě narozenou Miou, a slyšela jsem všude, že s dětmi to je opruz a cestovat tak je hotové neštěstí. My to viděli jinak a užili si to stonásobně... Co bude na cestě se třemi malými dětmi? To jsme už zvědavá i já sama :-) :-) 

(5.12.2018 14:20:24)

Blani, na novou knihu se už moc těším!!! Všechny Tvoje předchozí knížky zbožňuju a čtu ráda opakovaně, mám své oblíbené kapitoly a někdy jen fotky procházím, stránku pohladím. Čtení knih znovu je svým způsobem dobrodružství. Kniha se nezměnila, ale změnila jsem se já sama, na vše se dívám novýma očima a všímám si úplně nových věcí. Je to umocněno přátelstvím s Tebou, s Vámi. Moc si toho cením ❤️ pozdravy pod Horu!

(5.12.2018 14:58:55)

Psala jsem to už jednou, jistě jednou nejméně, že kdyby moje knížky vždy našly jen jednoho čtenáře, kterému otevřou nové okno poznání, kterému se osvědčí tak, že se k nim bude vracet jako Ty, pak... budu ze srdce spokojena. Jednou mi nakladatel řekl, že si je nemusí (v rozporu s potřebou stále se zvyčujícího obratu) kupovat všichni, ale že je super, když  ten, kdo si je koupí, k nim najde i vztah...  Když se ke knize vrátí. Pak to prý mělo smysl. Věřím tomu též :-) A představ si, i my si je nedávno všichni spolu prohlíželi, seděli na koberci, celá rodinka, holky i kluci a listovali, vzpomínali a... je to super nemít televizi!