Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

5 z tanku a pes

Nikdy mě za prvních třicet a více let života – bohužel – ani nenapadlo, že slovo maminka bude vedle mého jména. Rodiče mě k tomu nevedli, kluci, co se mi mihli životem, se opravdu jen bez většího zájmu mihli a roky běžely závodním tempem. Já též. Slunečná kavárna mi spolkla 18 hodin denně, dvě zůstaly na sport a zbytek padl na omdlení únavou. Vztah vážný, rodina a děti, to… prostě mi nebylo dopřáno. Přidával se i strach. Kdo čte moje knihy, ví více. Když jsem si na děti vzpomněla, hned jsem je vytěsnila myšlenkou na stav společnosti, na dobu, kam je přeci nesmím přivést, protože je zlá a bude horší. Pak přišel on. Jednoho dne se objevil, zrovínka jsem obsluhovala v kavárně, pozoroval mě. Cítila jsem, kde všude…

Do školy, no anebo ne

Zveřejněno před měsícem

Pořád je to na nás moc rychlé, pořád nestíháme vnímat ty změny. E-liška nastoupila do druhé třídy. Ach ano, proč nemohla zůstat pětiletou alespoň ještě pět let :-), byla to doba…

Chci tu bydlet, prosím! Kde, Eli?

Zveřejněno před 4 měsíci

Už notnou dobu je předmětem i obsahem monotématických rozhovorů s prvorozenou jedna prostá otázka a odpověď. Za jak dlouho mi bude deset? Za tolik a tolik, Eli, odpovídáme. Nic víc. Někdy ten samej…

Nesvoboda..., a naše domácí vyučování končí

Zveřejněno před 4 měsíci

Co nedokážeme? Často to nejzákladnější, nejprostší a to, po čem všichni voláme. Nedokážeme mnohdy respektovat druhého. Jeho názor. Potkávám se s tím…
< 1 2 3 4 5 14 28 41 54 >