„Babička je staré prase, protože jí kotlety a jezdí v SUV.“ To je ubohá zelená magořina současnosti. Zneužití malých dětí, sprostá manipulace a státem řízený kretenismus made in DEUSCHLAND HEUTE! Kauzu jste asi z médií vnímali. Výplod globální levicové propagandy jejich veřejnoprávních tv a rozhlasových stanic. Trochu silný kafe!  

Vzpomínám si a připomínám tak trochu nadsazeně: Je suis Charlie. Všichni tím vyjadřovali sounáležitost s obětmi teroru, který srazil Francii. V tomto kontextu musím napsat, i „Já jsem babička“. Kotlety s oblibou celá rodina, včetně ročního MiniMaxe a nejezdím si pro ně nízko emisním esúvéčkem, jako poplivaná německá großmutter, ale pořádným teréňákem, jindy sněžnou rolbou nebo čtyřkolkou. 

Věřím také, že rodiče té třicítky dětí mají doma jistě velkoobjemové bavoráky a audiny, jejich tatínkové jsou klasičtí buřtožrouti, mamky rády létají na dovču do all inclusive vzdálených resortů a alespoň 90% z těch všech má doma hafana. A ten je větší problém, než babička. Nebo to raději Němec neví, co Brit před deseti lety odhalil? 

A co Greta a její dva hafani? Už o tom ví? 

Čas sníst psa. 

Muž se smál, když mi koukal přes rameno na dnešní článek, a povídal. Já to vždycky říkal, pes je jako zajíc, nebo králík, pomuchlovat a sežrat! Jako klucí jsme naložili hafíka starý Lajprtový, asi na tejden, stačil česnek a sůl, a jaká to pak byla panečku v pekáči pochoutka! Ani naše babi Boženka nepoznala, když jsme jí ho dali ochutnat :-), že to zajíc není! Tenhle hafhaf už žádnou uhlíkovou stopu nenechává! 

Ale vážněji: Čas sníst psa je kniha, ne návod. Slušně napsaná, taková matematická příručka pohybu po planetě. Pravdou mnohými nechtěnou je, že autoři přesně spočetli, že lidé s velkými psy zatěžují přírodu podobně jako lidé s terénními vozidly. Hlavně velká plemena působí více problémů přírodě a zvyšují výrazně produkci skleníkových plynů. 

Time to Eat the Dog: The Real Guide to Sustainable Living (Čas sníst psa: Opravdový průvodce trvale udržitelným životem), čtěte a přemýšlejte. 

Cituji: Land Rover vytvoří za rok provozu uhlíkovou stopu odpovídající potravě vyprodukované na 0,84 hektaru půdy, ve stejných jednotkách potřebuje velký pes 1,1 hektaru. 

Lépe na tom ale nejsou ani kočky, jejich uhlíková stopa spotřebuje 0,15 hektaru ročně, což je jen o něco málo míň než automobil Volkswagen Golf. 
Domácí křeček má pak nesrovnatelně menší stopu představující 0,014 hektaru, stejnou spotřebu má běžící plazmová televize.  Průměrná uhlíková stopa v rozvíjejících zemích světa je 1,8 hektaru na osobu, v rozvinutých zemích Západu ale 6 hektarů. Konec citace. 

Je to prostý, západní svět má uhlíkovou stopu extrémně vysokou, ale to neznamená, že je třeba zítra uvařit všechny hafany a na šrotiště odvést naše SUVéčka. Nedej bože přestat rodit (jako hlásí některé psychicky nemocné ženy) nebo přestat přímo žít…  

„Tato kniha neobsahuje žádné recepty na život. Jen říkáme, že musíme jako lidé uvažovat a znát ekologický vliv některých našich činností a věcí, které máme a které bereme jako naprosto samozřejmé,“ uvedl autor publikace Robert Vale.