Eliška na šampionátu provincie Belluno | Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

Eliška na šampionátu provincie Belluno

Zveřejněno 26.3.2019

Ačkoli sezona na naší běžkařské trati skončila už před nějakým týdnem, ačkoli Eli běžky už pomalu ukládá k zimnímu spánku a poslední závod se jel minulou neděli… nedalo se jinak :-) Prostě tohle nešlo odmítnout. Eli přišla pozvánka na šampionát naší provincie. Včera jsme zabalili celý fanouškovský podpůrný tým a vyrazili udělat malé závodnici pořádnou atmosféru. Modré nebe, sluníčko na plný koule, opalujeme se a těšíme na mini maxi výkony! 

Po startu fandili všichni, někteří z jejího týmu Sci Nordico Marmolada běželi podél a hecovali, jiní tleskali, skandovali jméno nejmenší a nejmladší závodnice a… start měla raketový, údivem nikdo nešetřil. Potvůrka má sílu! Ačkoli to byl okruh na 500m a startovní intervaly celých 30 vteřin, Eli doběhla soupeřku. Opakoval se scénář z minulého týdne. Malá raketa. Pak upadla. A pak upadla ještě jednou. Asi jsme ji vyhecovali nadmíru. Nakonec se ale ukázalo srdce bojovníka, ta její urputnost „upadnout můžeš, ale vstát musíš“, vždy byla okamžitě na nohou a ztrátu prostě… dotáhla. Prckům v kategorii „superbaby“ časy neměří, ale fandilo se jako na mistrovství světa!  

Eli dostala před šampionátem závodní registraci pro prcky, sice o rok dříve, než by měla, je jí teprve pět, a trochu jim tak „na centrále“ dřela byrokracie, také že je cizinka jim nebral počítač, ale hotovo! Třetí závod se stal super završením pohádkové sezony, pohár pak E-lišce odměnou, kterou slaví ještě dnes, a já vám musím popsat jeden malý moment – 

Eli má svůj vzor, Verenu, dívku s nejkrásnějším úsměvem v údolí. Je jí osmnáct, žije dole v první vsi. Zamilovala si ji před dvěma lety na jedné slavnosti ve Val Ombretta, kde Verena pózovala v kroji. Eli tehdy tříletá si vzala foťák a její fotka Vereny je dnes v katalogu našeho kempu :-) Pak zjistila, že Verena i běhá na běžkách a vše nabralo rychlý spád. Mají se k sobě jako sestřičky, Eli ji obdivuje, sleduje a napodobuje… Včera seděla jedna vedle druhé u oběda před vyhlášením výsledků, poprvé, co Eli upřednostnila stůl dětí před naším. Pak to vyhlášení. Euforie, blahopřání, pusy a nakonec vyhlášení velkých. Verena s Beou, to je další E-lišky modla, jsou na podium pro jejich medaile za týmovou štafetu. Všude stovky lidí, fotografové, kravál jako v Itálii :-), ideální prostředí, aby se jeden držel raději bokem. Ne tak Eli. Vyběhne od tatínka, pohledem si řekne o souhlas, prodere se davem a už skáče na podium mezi své velké kamarádky, Verenu a Beatrice. Stoupne si tam, obejme je a všichni se smějí, tleskají… něco tak neočekávaného, něco, co se ještě nikdy nestalo, povídá pak šéf závodů. Tohle je štěstí v podání naší prvorozené. 

Učím se. Moje děti mi dovolují učit se věci, které bych bez dětí nepoznala. Dávají mi nové impulsy, zažívám momenty plné překvapení, dojetí i strachu. Vše to mne ale obohacuje a stále dokola si mohu jen opakovat, že je škoda, že jsme nezačali dříve, že jsem mého chlapa nepotkala o dvacet let dříve, mohla si ušetřit ty vztahové pokusy a mohli jsme hned švihat jednoho prcka za druhým :-) To jediné mne mrzí, ale pan P. si myslí, že jsme ještě neřekli všemu tvoření konec! 
 

FOTOGALERIE 

Komentáře

Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit

(28.3.2019 12:11:15)

Z E-lišky roste nová olympionička.1000 gratulací a velkou pusu posílá Iva a Zdeněk.

(28.3.2019 12:16:37)

Ivanko, omlouvám se za to vymazání, chtěla jsem jen odmazat moje dva komentáře a buch :-(  Děkujeme za pozdrav a přání a... na popříští OH v lyžování  vás oba pozveme :-) jako čestné hosty! Pusu na Moravu!!

(28.3.2019 02:17:46)

Jak jsem jiz psala ,sikovna po mamince...gratuluji k prvnim uspechum.Moc hezke holcicky at se jim dari v tom(prozatim) cistem svete. A vam vsem hezke jaro

(28.3.2019 07:02:28)

Ahoj a děkujeme z prozatím čistého světa..., na jehož hradby ale útočí stále více nebezpečí a zla... Uvědomit si to už samo o sobě znamená první bitvu budoucího konfliktu vyhrát. Pak jsou ale tací, Jitko, co si myslí, že jsme blázni a pošukové, když takto píšeme a přemýšlme :-) Kéž by měli pravdu... Pak jsou tací, kteří netuší o čem píšeme, Jitko, a to mě děsí nejvíc... 

(27.3.2019 14:41:59)

Moc gratuluji a posílám Eli velkou pusu a pohlazení! Ten šťastný výraz na fotkách mluví za vše. Uznání patří také rodičům. Za jejich podporu a rozvíjení talentu. Přeji hodně sportovních úspěchů i v dalších sezonách! PS: co nastupuje s jarem? Střílení z luku? :-))

(27.3.2019 14:46:41)

Teď se mi tu podařilo vymazat celý komentář Ivanky, omlouvám se, zda se to tu dočte a prosím o jeho napsání znovu... Chtěla jsem jen vymazat moji duplicitní odpověď. 

Ahoj Jani, děkujeme všichni a na dotaz, co s jarem... je odpověď pádná: 1 - už nějaký den střílíme pravidelně z luku, prsty zebou, bo střílíme většinou navečer a to už je tu na nule, ale holky to strašně baví... 2 - tati, slíbil si mi nový běhací boty do hor, povídá Eli (loňské se prostě rozpadly...) Takže program je jasný  :-) 

(26.3.2019 23:21:04)

Jasně! Protože pro ně ...... to stojí za to! 

(27.3.2019 07:05:32)

100% a ještě víc :-)

(26.3.2019 22:33:10)

Krásná holčička, co umí! Gratulujeme! Máte tam u vás nádherně! 

(26.3.2019 22:50:41)

Děkujeme, nááádherně tu je, ale je to taky pěkná dřina tu být :-) Eli je jedním z důvodů, proč to zvládat... Asi to tak máme všichni rodičové :-) A to je fajn!