Jednou karavanista, na furt karavanista
Zveřejněno 23.7.2019
Vše se změnilo tenkrát, když jsme obytkou značky Concorde jeli do Provence. E-lišce byl měsíc. Snad ani ne. Jeli jsme sbírat levanduli a jako vždy i na cestě jsme si povídali o tom, co bude dál. S námi. Za dva měsíce jsme koupili třínápravový superdlouhý a ve smetanové kůži uvnitř vyvedený dům na kolech, do něj speciální plnící plynové bomby a mapu Afriky.
Vše se změnilo tenkrát. Věděli jsme, že to není výlet, ani dnes tolik moderní nomádství na dva měsíce v dodávce, ale že se vrátíme za rok. Dcera se někde na cestách naučí chodit, my překročíme hranici 100 000 km, na palubě budeme vařit produkty pro světové soutěže i „provozovat živnost“.
Návrat nebyl lehký. Ač jeden z největších karavanů na trhu, byl přeci jen uvnitř menší na volný prostor, než nejmenší dětské pokojíky. Návrat domů, do rozlehlých místností, kde vody teče, kolik je libo a kde není nutné obden hledat výlevku na toaletní kazetu, byl jako návrat do minulosti :-)
Cestovali jsme oba dva již dříve, moji rodiče mají těžký Hymer, pan P. měl taky velkou bestii té samé značky, společně jsme si auta nad 3.5 tuny půjčovali na naše kratší cesty, ale tohle bylo jiné. Tak moc jiné, že muž dodnes básní, jak by se chtěl na stejnou cestu zase vydat.
Hodně se o tom napsalo v médiích, nejedna televize expedici věnovala dlouhé minuty téměř PR dokumentů a první knížka Příběh opravdové vášně na cestě vznikl.
Ale uběhla nějaké doba, i proto jsem kývla na rozhovor pro portál all4camper. Pro dobrý projekt, který si zaslouží podporu.
Celý článek si můžeš přečíst na webu all4camper.cz anebo stáhnout zde.
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Usedám k nb, voní mi tu kávička,už nespím, prázdninuju dá se říci celý rok, momentálně cestuji po farmářích, hledám, ochutnávám,nakupuji a marmeláduji, včera vysněné višně, vypadají jako ty naše kdysi na chalupě, "dovezené slovenským farmářem". Nevím, jestli budu mít odvahu jednu weckovku někdy přivézt panu P, Blani však víte, ta vaše byl pohádkový příběh, ano, ta se jedla lžičkou. Moc jsem si zavzpomínala na Baruščin čoko dort s višněmi na Srní, taky cosi pohádkového,ujíždím na všem co začíná čoko. Jestli si dobře pamatuju Blani i jeden z vašich snů je - byla něco jako pohádková manufaktura na čokoládu, možná že se pletu? nebo ne?
Milá Blaničko, díky za krásné povídání s vámi, jako vždy, pohlazení po duši. A teď dobře naladěna, jdu za černým rybízem, však coby řekla naše marmeládová královna,že lenoším.
Moře pozdravů tam pod Horu. :-))) H.
Dnes má být v Praze 36 st. ufffff
Hekenko, užívejte, krásně popsaný :-) Ať máte doma super léto! My letos višně děláme jen v menším, ale jsou pořád stené a věřím, že se je porovnáme brzo! Však to překvápko bude dokonalý!
S čokomanufakturou máte pravdu, byl a je to sen a sny se plní :-) Zatím tedy jen spoluprací s Pražskou čokoládovnou na výjimečných produktech pro EXPO v Dubaji :-) Velmi se těším a slibuju, že i tyhle ochutnáme společně!
Blani, hlásí se Tvá, v tuto chvíli, jediná věrná, o to více pyšná, komentátorka :-)))))))) bo ostatní asi cestují, prázdninují nebo spí, no a pan Pecko je určo u Vás :-))))))))) rozhovor jsem si s chutí přečetla, už bych mohla být Tvá tisková mluvčí! Nepotřebuješ takovou osůbku? A i tak posunuju očima dny v kalendáři, bo si nám v červenci slíbila, že...tak šup sem s tím! Pozdravy letí pod Horu Vám všem ❤️
Chi chi, jasně, Pecko s Peckama jsou u nás a je to divoký :-)))
Poslouchej, musela jsem dlouho přemýšlet, jak to uchopit, ale udělám to až 1.8. TO je DEN "D" protože ne vše jde tak rychle, jak jsem si myslela. Ale už je to definitivní termín :-) A pusu do dálky!