První školní den naší první dcerky
Zveřejněno 3.9.2019
Uteklo to jako voda. Ukrutně rychle. Neskutečně až příšerně. Je to jako včera, co se narodila na dálnici v dodávce, pak… nás doprovází do Afriky na první expedici, naučí se chodit v Severním Irsku a jako jesle i školka jí pěkně poslouží cestování napříč šedesáti krajinami světa… Absolutně 100% nulová socializace do běžné společnosti. Namísto „neposedných“ kámošů ze školky a destruktivní inkluzí poznamenané třídy prvňáčků stejného druhu… raději nekonečnou řadu roztodivných zvířat, květin a zážitků, které potkáváme, poznáváme a prožíváme! Eliška Anna šla včera do školy. Ano. Pravda, do školy tak, jak bychom ji chtěli my i pro nás samotné :-)
Den „D“. Ráno chvilka rybolovu, a při ní zeměpis. Pak ruční práce domácí, to v tom domečku na fotce, následuje hodinka zpěvu, poté vyprávění předem poslouchaného příběhu… Hnedka je tu oběd, a v pěti jsme zmákli téměř kilo sušeného a zauzeného lososa v naší mobilní školní jídelně (karavan právě bloumá Finskem, kdesi za Polárním kruhem, téměř na dohled od ruského Murmansku). Holky se olizují ještě teď :-) a já si vzpomínám na moji první třídu: tác smrdutý od nevymáchaného hadru, odporná dušená játra s příkladně rozvařenou rýží a slavnou UHO, a také na soudružku, co mi stála nad hlavou, ruce v bok, a že se prý nehnu, dokud to nedojím a běda, pokud začnu zvracet :-(
No a právě to vše chceme jinak. Poo, ačkoli to byl první den a měl být jen „jako“ a „slavnostní“, je chvilka spaní a pak už makáme na plný koule. Máme 3 hodiny přírodopisu. Skandinávská teorie medvědem počínaje, pak osobní setkání mezi dveřmi s laponským králem všech sobíků a nakonec pokus o společnou mimoškolní aktivitu… pastvu se stádem. To vše zdokumentováno ve fotogalerii :-)
Žádný stres, žádný nervy, umíme už napsat dopis i číst, proto byla podvečerní hodinka čtení při západu slunce nad nejsevernější částí Laponska v tzv. Přísné přírodní rezervaci Kevo, plné močálů, jezer, bažin a rašelinišť spíše opakovací, zdokonalovací. O bažinách budeme mít hodinku zítra :-), bo dovezený krásný český Slabikář už máme 2 roky přečtený. Eli ho zná nazpaměť - ale bez něj by první školní den nebyl to pravý ořechový.
Víte, je příznačné, že naše česká dozorová škola má v podnázvu: škola na konci světa. Tak proč tomu nedat pořádný přesah a nový obsah :-)
Z dálky zdraví
paní učitelka Blanka :-)
pan školník P.
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Nemám ve svých vzpomínkách ani jeden krásný školní den...to je realita. A ten hlídací jídelní dráb byla moje noční můra ve školce i škole. Ve školce jsem chodila spát s jídlem ve žgraních, rodiče si mne běžně se žgraněmi ze školky vyzvedávali, bo tam odpoledne ještě přibyla svačinka :-)))) a ve škole jsem s tím jídlem ve žgraních utíkala po obědě rychle na toaletu...no dětství jak víno...
PS: žgraň je po našemu tvář nebo líc :-)
Však vím, vzpomínám na Tvé vyprávění :-) Muselo to být vo smrt :-) Ale já mám radost, že u nás se vždycky najíš a (moc) neprotestuješ :-) Víš, že já si vzpomínám i na jméno tý soudružky, nějaká Vočadlová do byla... budiž jí země lehká, ale šutr na ní, za to mučení!
Upss :-))) tak vidím, že je to pro mne asi pořádné trauma, když Ti o tom vyprávím opakovaně... Musím ještě dodat, že máš opět kouzelnou fotogalerii. Hlavně ta první fotka, úžasný interiér. Pusa letí Vám všem na sever!
Děkuju za fotochválu a posílám pusu z konce světa... severního. Pozdravy panu J. a už se těším na říjen!!!
Krásný !! Jako honit se po louce se sobama ... k nezaplacení ! Krásný !!
Hele, bylo a je to i dnes... dokonalý! Honit po louce tyhle potvory je fakt zážitek, zvláště když si uvědomíš, jak jsou veliký oproti Eli :-) Pozdravy z Norkappu!
Kouzelné ! Byla by to krásná dětská knížka o úžasném,pohádkovém prvním školním roce malé Elišky ! Hodně zdaru na cestách , srdečně zdravím ! Olga
Olgo, víte... tím začíná moje příští knížka o cestě té holčičky do Afriky... Právě tím prvním školním rokem! Uvidíme, co nám přinese, však je to nóvum pro nás všechny, mne nevyjímaje!