Kde žijeme
Zveřejněno před 11 lety
5 z tanku a pes
Nikdy mě za prvních třicet a více let života – bohužel – ani nenapadlo, že slovo maminka bude vedle mého jména. Rodiče mě k tomu nevedli, kluci, co se mi mihli životem, se opravdu jen bez většího zájmu mihli a roky běžely závodním tempem. Já též. Slunečná kavárna mi spolkla 18 hodin denně, dvě zůstaly na sport a zbytek padl na omdlení únavou. Vztah vážný, rodina a děti, to… prostě mi nebylo dopřáno. Přidával se i strach. Kdo čte moje knihy, ví více. Když jsem si na děti vzpomněla, hned jsem je vytěsnila myšlenkou na stav společnosti, na dobu, kam je přeci nesmím přivést, protože je zlá a bude horší. Pak přišel on. Jednoho dne se objevil, zrovínka jsem obsluhovala v kavárně, pozoroval mě. Cítila jsem, kde všude…
