1977 - dost dobrej ročník | Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

1977 - dost dobrej ročník

Zveřejněno 23.11.2019

Když jsme v Portu navštívili jeden z nejstarších domů, které produkují a prodávají lahodné a hlavně mužem milované portské, a po degustaci v privátním salonku nakukovali do boxů s jednotlivými ročníky, abychom si kus pokladu dovezli i domu, nevěřili jsme vlastním očím! 

Jeden jediný box byl prázdný. Tedy, jediný ročník z minulého století neměl ani jednu skleněnou reprezentantku. Proč, ptáme se postaršího elegána, co se stalo? Máme o ročník 1977 eminentní zájem! Nezlobte se, reaguje majitel, ale vámi poptávaný ročník byl natolik exkluzivní, tak moc se povedl a zaujal, že už nemáme ani skleničku, natož láhev. Příroda ten rok dokázala zázraky! I přes astronomickou cenu se produkce vyprodala a basta.  

Muž byl zklamaný. Přihazuje. Slyší jen: nic není! Jsme smutní oba. Nabízené jiné dobré ročníky neakceptuje. Chtěla jsem ho nějak uchlácholit, ale bylo tam na to moc lidí :-) Tak mu povídám, miláčku, nesmutni a neplakej, však doma už jeden exemplář 1977 máš! Taky jedinečná záležitost, příroda se prostě vyřádila i jinak, a věř, druhé takové na světě není <3
Zabralo to. Pochopil. Doma jsem mu to vynahradila dokonale :-)

Jo, proč o tom píšu? No, to znamená, že jsem dnes oslavila zasejc narozky, dostala boží dort od Barušky, obrázky od holčiček a krátký meč wakizaši od pana P. Prý, kdybych někdy potřebovala, případně, kulantně a v souznění s historickými postupy, no prostě za účelem…  dokonale provedené rituální sebevraždy. Seppuka se tomu říká! Dostala jsem i poučný výklad, že prý si ženy nemusí břicho rozpárat, že stačí nalehnout na wakizaši :-( Součástí je provaz. Slouží k zavěšení mečíku a v momentě upotřebení k harakiri si jím prý má žena sama svázat v kleče na zemi nohy… v úrovni kolen pevně k sobě. Až prý tělo bez života padne na zem, aby jeho ještě nedávnou živou majitelku kolena posmrtným rozhozením nezostudila :-) Věk už prej na to mám, říká můj milovaný… mám ho právě dneska!

Ale ne, to není perverzní dárek, nejsou to trapné ponožky, malý vibrátor ani pánvička do kuchyně - je to prvně vzácný kus, umělecké dílo s tzv. dokonalou přidanou hodnotou, dodává milující choť. Dárek s přesahem :-) Dárek od (do) srdce! Všem ostatním díky za přáníčka, co do rána přichází, díky za telefonáty a vaše dnešní návštěvy. Musím prozradit, že první byla Iva K., to u nás byla ještě tma :-)   
 


Komentáře

Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit

(27.11.2019 13:06:20)

Teda ten dárek.. to koukám. Krása. ❤️ No a že jsem byla první přející, mě taky těší. Šli jsme ten den s M. sami večer "ven", tak už jsem nejspíš nemohla dočkat. :)) 

(27.11.2019 16:31:57)

Velkou pusu posílám :-) 

(24.11.2019 08:27:16)

Tak nevím, jestli to je dobře,že jsem se nepostavila do té dlouhé řady gratulantů už v pátek, ale od včera je tady opatruju, co? no přece ty .....pro zámeckou paní, přece to nejlepší na konec !

Však vím, přátelé, přejeme té naší holce z lesa šumavského všichni jen to nej nej nejpevnější zdraví, lásku a šťastnou rodinu.

(24.11.2019 15:38:13)

Už voní na stole, Helenko! Moc děkuju za dárek i návštěvu, doufám, že se přednáška líbila a jsem moc ráda za podporu! Krásnou neděli!!