Ptáte se, co je pod Horou nového. Někdo mailem, jiný zprávou, další na fb… a já se rozhodla odpovědi spojit do jedné :-) Trochu nestíhám, pravda, máme plnou sezonu a na loukách denně na šest stovek hostů… K tomu jsem se dostala ke dni D, kdy mám předat rukopis třetí knihy. Měla bych. Nemám dopsáno :-( Dny jsou docela náročný, to je v poho, ale pak v noci, když dám děti spát a dvě hoďky si zdřímnu, přijde dilema. Půlnoc na krku a mám psát knihu, nebo jít uklízet hajzlíky…

Jo, po tolika lidech je třeba uklízet dennodenně i čtyři krát, pokaždé téměř dvě hodiny. Jsem už profi uklízečka, zapomeňte na minulost - žádná mistryně světa, spisovatelka nebo Žena roku, prostě hajzlbába v teplákách. Včera jsem se probudila v hodině duchů a do půl druhé drhla sprchy… A protože jsem nedávno přijala na výpomoc do kuchyně paní, co mi po příjezdu oznámila, že je to jinak, že neumí ani vařit ani péct - ve čtyřiceti letech - jsme mínus kus. To je sakra cítit :-(

Přesto mám super personál, jak zaměstnance, tak pomocníčky – recepci vládne dokonalost sama, usměvavá Terezka s krásnou italštinou, fráninou i anglinou a… s holkama a domácností pomáhá na 140% Anička. Ale i ostatní jsou velkou pomocí!

Hodně času – bohužel – trávíme u hovínek a hoven. Už jsem to jednou psala, je to mor! Téměř každý karavan ukrývá v útrobách psa. Některé dva i tři. Denně tu tak máme desítky hafanů, jejichž majitelé na námi vyrobený DOG WC kašlou, ačkoli jsme kvůli němu museli postavit něco jako brůklynskej most, pokácet pár stromů a… nechávaj chlupáče očůrávat a osírat celý kemp. Jistě, pokud páníčka chytneme, čapne ho pan P. za flígr a ukončení pobytu je na řadě, ale uhlídat to nejde. Platíme tak „zápaďácký“ plat chlápkovi, který místo údržby kempu denně v několika cyklech nasbírá kila…

Taky jsme nedávno čapli zloděje. Muž je viděl z okna kanceláře, v jedenáct dopoledne, a protože je k některým věcem citlivější… vystřelil jak šíp (ano, 100 kilový šíp) a v lese dorostence dohnal. Kradli nám pstruhy v našem jezírku. Rybařili na pytlačku. Mno, muž má slušné přesvědčovací schopnosti, tak před týdnem otec zlodějů doručil do jezírka třicítku nových pstroužků :-)

Nakonec k těm kytkám, jak se ptala Eliška L.  Upletla jsem si na sebe bič! Na 100%. A to je miluju a miluju se o ně starat. Druhý den po jejich vysazení čtvrtinu sežrala banda jelenů. Škoda za 300 Euro. Osadila jsem nově květníky a… po týdnu kroupy. Pomláceno dokonale. Dva týdny vzpamatovávání a horka jako sviňa taky nepomáhají. Jen zalívání trvá nekonečně dlouho. Přesto s příchodem léta máme rozkvetlý kemp. Květy jsou všude a je to krása. Už je to téměř stovka dlouhých květináčů. Přihlásíme se do soutěže o nejrozkvetlejší dům či balkón či zahradu a… týden před příchodem fotografa opět kroupy. Dva dny po sobě. Kytky trpí. Muž nadává. Já nevím kudy… Hromada trsů je na odpis. Přesto jsme na focení připraveni a docela jsem s výsledkem spokojená, uvidíme, co porota.

To bylo před dvěma týdny. Od té doby už 2x opět kroupy a protože se léto přehouplo do poslední čtvrtiny, chystáme se na mrazíky a konec vegetačního období. Přiznám se, že nevím… Moc se mi na jednu stranu ten rozkvetlý prostor líbil, na druhou vím, že bych k tomu potřebovala jednoho zaměstnance navíc. Ano, říká se tomu rozpačitost.   

A jaký byl vrchol sezony, který je v Itálii okolo 15. srpna? Neskutečný. Nafoukla jsem kemp, recepce jela od nevidím do půlnoci, dortů a marmelád vyrábíme jako na běžícím pásu a lidé se vracejí. Co víc si přát. Vlastně jo, léto babí a první výstup po ledovci na Marmoladu, nejvyšší horu Dolomit s E-liškou a její novou lezeckou výbavou. Podařilo se nám sehnat i malinký horolezecký sedák a mačky na ledovec :-)

Tak to je náš svět po čtyřech měsících v Dolomitech.