Chléb a hry. Nám stačí chléb!
Zveřejněno 17.2.2018
Doma jsem pekla jako divá. Doma na Šumavě. A chleby byly jedním z nejmilejších pečení :-) Vzpomínáte, prodávaly se ve Slunečné kavárně, voněly krajem a moje E-liška měla nejraději pořádný krajíc jen tak, nahatý, říkávala.
Doma peču jako divá. Doma v Dolomitech. Když to vyjde, tak moc ráda i chléb, ale máme tu té práce snad víc, než bývalo… Přesto má u nás dobrý chléb základní a zásadní místo. Nedávno jsem viděla pekaře z Puglie, to je ten kraj dole v Itálii, prodávat jejich vyhlášený pecen. A prý, jestli si panička přeje osminku, či pořádný krajíc domů. Chvilku váhám, on přidává na přesvědčování, aniž by tušil, že to vůbec nemusí. Mám ten jejich moc ráda. Jen zvažuji, zda se mi vejde do auta. Beru ho, říkám.
Cože? Celý? Jak? Celý bochník? Ten ani neunesete, dodá a stále valí oči. No, doma bylo povyražení a na druhý den jsme přidali bazalku, rajčátka, olej opět z Puglie, trochu soli a pepře, česnek… no a bruschetta byla na světě!
Pozvali jsme každého, kdo šel okolo. Slušný dílo. Příště přijeď taky :-)
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit