Christine Ferber a Blanka Milfait
Zveřejněno 16.2.2020
Po velkých rozhovorech pro Stern a Focus v minulých letech, doplňujeme „německou PR řadu“ světové královny marmelád o Süddeutsche Zeitung Magazin, a rovnou významným dvojitým rozhovorem s Christine Ferber.
No ano, rok připravovaný duel francouzské ikony cukrářství, čokolatiérky a autorky krásných knih nejen o marmeládách - s také cukrářkou, mnohonásobnou zlatou medailistkou z WMA a též kulinářskou, tedy spíše cestovatelsko kulinářskou spisovatelkou bude… KOLOSÁLNÍ. Přesně tak ho nazvali producenti a dlouhodobě a intenzivně se snažili Christine a Blanku dostat ve stejný den na stejné místo!
Není nezajímavé, že na magazínu SZM se v jeho anglické mutaci podílí přípravou i New York Times. Noviny, jejichž je SDZ přílohou, se prodávají v nákladu cca 370 000 výtisků denně a není (mimo Bildu) novin, které Němci čtou více. Prostě, žádný vořezávátko :-)
Už jenom produkce setkání dvou žen, které obdivuje snad celý gurmánský svět pro jejich um, nadšení, skromnost a chuť předávat dál vše, co umí skrze nejednu jejich publikaci, je impozantní. Vzkaz z redakce zněl: „Nic není nemožné, jen se prosím vás setkejte“.
Colmar je nádherné horské město a Christine nás nakonec „donutila“ zůstat o den déle, aby měla na Blanku dostatek času.
………………………………
SOUTĚŽ:
Dnes tedy také končí soutěž o „Kdo uhádne první“, kdo obě dámy rozezná, ten si odnese OPEN VOUCHER v hodně téměř 5 000 Kč, voucher na exkluzivní noc na Zalužanském zámku, v Komnatách České Královské komory & samozřejmě s plnou parádou: welcome drinkem, večeří z Blanky kuchyně a snídou též! Pro dva!
A my jako vítěze provoláváme pana Radovana Podhrázkého a paní Lucii Trávníčkovou! Gratulujeme!
Ano, nakonec udělíme ceny dvě, rádi děláme radost druhým :-)
Všichni ostatní pak (komu se podařilo jmenovat paní Ferber) u nás na zámku mají dárek, který si mohou během roku kdykoli vyzvednout. Seznam vítězů je v našem concept store dostupný obsluze…, takže stačí prostě jen dorazit! I vám gratulujeme!
………………………………
Dnes pro vás mám ještě pár (no, pěknou hromadu) fotek z pořízení rozhovoru (tři hodiny povídání), z následujícího focení (trvalo pět hodin), kdy jsem s Christine uvařila i několik marmelád (viděla jsem starou i novou výrobnu, ale nakonec se vařilo v části staré Maison Ferber z roku 1540), třebas čistou malinovou nebo jablíčko mandarinkovou. Mimochodem, obě máme stejný vzkaz pro umělosladiče a poptávače marmelády bez cukru - ne. Marmeláda je ovoce s cukrem. Vždy tomu tak bylo a my, starý struktury marmeládování, to tak budeme prosazovat do konce věků.
Fotogalerie je i plná fotek z večeře toho dne v konceptu „domácí restaurace“. Pokud mohu, budu tento gurmánský zážitek řadit mezi několik nejlepších mého života! Manželé, 63 a 78 let (!!!) spolu vaří, obsluhují, blázní okolo hostů, jsou pozornější, milejší i usměvavější než v La Degustation Bohême Bourgeoise (moje velké zklamání), a kvalita i čerstvost jídla jsou absolutní top! Restaurace Jean-Paula a jeho ženy se nachází ve vesničce Niedermorschwihr o 300 duších, kde žije a podniká i Christine, a na fotkách je to ten starý krásný modrý domeček U Maltézských rytířů, focený přes den i večer. Mimochodem, muž si to tam absolutně zamiloval, a když stařeček nestíhal, přidal se a pomáhal roznášet :-) Neskrýváme, že podobný projekt máme v šuplíku na Zalužanském zámku :-)
Novinářka nás ráno posadila vedle sebe a povídá, podaří se mi konfrontovat dva rozdílné světy dvou marmeládových královen, my se na sebe s Christine podíváme a je nám hned jasné, že tudy cesta nepovede… Ačkoli její svět marmelád trvá přes 40 let a můj jen sedm, ačkoli v některých drobnostech jdeme jinudy, jsme přístupem, filosofií a pohledem na svět nejen vaření JEDNA duše.
Žádná konfrontace se nekoná. Z čeho vařit, kdy a s kým, jak a proč, a jakou cenu produktu dát… nikde. Při dotazu na ceny našich marmelád jednohlasně zvoláme, že naše marmelády jsou levné :-) „Se skleničkou marmelády ti totiž dávám nemalý díl mého vzácného času, kus lásky, pěknou dávku touhy i nadšení, ovoce, které jsem pečlivě vybírala a připravovala pěkně dlouho, a dávám ti i kus mého já.“
Při rozhovoru mi dochází, že i ikony jsou lidé :-) a mají své super vrtochy a tvrdou hlavu, mají ale také odvahu jít vlastní cestou nebo některé věci prostě nedělat. Asi proto jsou to ikony. Christine by mi mohla být maminkou. Nebylo by to vůbec marný :-(
Na druhý den vyrážíme na výlet. Projedeme několik kouzelných vesniček (a já vím, kam se na jaře vrátím), až dojedeme do Riquewihru. V centru skorem nikdo nežije, ale je jako z pohádky! Jdeme od ochutnávky k ochutnávce, třebas sýrů, navštívíme galerii famózního Michele Lotha, nakoukneme do pár obchůdků, kde prodávají Christině marmelády (jako na kontrolu :-)). Chodíme sem a tam a čas neplyne… Zastavil se i v obchodě, kde Vánoce nemají prázdniny a my ho celý prolezeme, vybíráme si ozdoby, smějeme se a je nám dobře.
Povídalo se ale i o závisti a pomluvách - Christine dostala od prezidenta Francie Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur), nejvyšší francouzské státní vyznamenání, který „vymyslel“ v roce 1802 Napoleon Bonaparte a… už se nesly pomluvy konkurenční. A já myslela, že je to jen česká nemoc.
A opět oběd v režii mé nové přítelkyně, tak se navzájem celé dny titulujeme, vyprávíme si o dětství, o rodinách, o vztazích a snech, a… opět tradiční alsaská kuchyně plná masa, zeleniny, brambor a hlavně zelí! Mrkněte na můj v terině připravovaný Alsaský hrnec… baeckeoffe, plný lilku, mrkve, brambor, cibule, skopového, hovězího a vepřového, a alsaského bílého vína. Však vinice jsou tady všude, na každém centimetru půdy. Obě jíme s radostí. Se stejnou, s jakou děláme marmelády. Lezeme si vzájemně do talířů, dáváme si ochutnávat, smějeme se a jedna druhé říkáme, jsi skvělá.
Tím bych report o pár dnech s Christine chtěla ukončit. Obdivovala jsem ji už před lety, a obdivuji ji dnes o hodně více.
…………………
Poznámka pod čarou. Domu vezu celé kolo alsaského zázraku: sýr Munster fermiér, jehož tradice výroby sahá až do roku 500. Je to sýr zrající. Miluju ho! Ale cesta z Colmaru domů trvá a trvá a trvá. Ještě dnes nám auto smrdí, jako ta sýrárna, kde jsme ho koupili :-)
…………………
Druhá poznámka pod čarou. Ve fotogalerii najdete i oba dva vývěsní štíty Maison Ferber - Au relais des trois epis, štíty famózní, stejně jako zašlé, které lákají do starého obchůdku s pekárnou, kam se i v době našeho focení (zavřeno) snaží dostat desítky lidí, většinou turistů.
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Zdravím Vás, paní Blanko.
Jsem Vaším dlouholetým fanouškem, mám věechny Vaše knihy a už jsme se spolu i osobně setkali, ať už to bylo na autograniádě nebo v Vás ve Slunečné kavárně v Srní, když jste slavnostně otevírala tu největší marmeládu na světě.
Z vyhrané ceny - noci strávené u Vás na zámku máme obrovskou radost a moc se těšíme na setkání s Vámi!
Krásné dny Vám z Českých Budějovice přeje
Radovan Podhrázký
Bylo mi ctí i potěšením!
K vyzvednutí výhry... stačí akorát si vybrat termín a poslat emailem poptávku :-)
Budu se opět těšit!
Opravdová pohádka , tam kdesi... modrý dům je úžasnej a tvůj rondon taky paráda! A dostal jsem hlad... to žrádlo!!!
Jako kamarádíčku, tohle je ráj pro vegeariány, toho zelí všude :-)))) Jen by je tu asi nikdo moc rád neměl, bo tradice je tradice. (Promiň Evi :-))
A pohádka to byla od první minuty dotěď a bude ještě pokračovat. Myslím, že by se dal jeden slet marmeládových čarodějek uděla i tam, no prostě plány máme a já už se těším na víkend. V sobotu Eli běží finále Českomoravského poháru v Praze a v neděli... Grand Prix kamarádů na zámku!!! Paráda!!!
Miluju džus z kysanýho zelí! GPK 2020,Grand Prix Kamarádů , to bude jízda !!!
Já miuju jejich kyselý obličeje :-) když se rozpaluje špek na grilu :-))))
GPK bude obrovská akce, ač super malá, a jednou naše děti budou říkat, jako jo, zlatá na Olympiádě je super, ale já mám pohár z GPK, ten bych nikdy neprodal, jako někteří "reprezentanti" prodávají na netu :-(
Přesně,GPK je pro nás všechny důležitý!A jako promotér :-) doufám , ze bude mít dlouholetou tradici !!
100% :-)
A nezapomeňte na rakvičky se šlehačkou,prosím. Zamluvil jsem si je minule u Barušky :-)
Vyřídím :-) Hele a budou i závodníci z Písku, prý abychom měli sparingpartnery, poběží i Ten co rád snídá :-0
:-))) natürlich,das ist super!
Díky za schválení promotérem akce a teď už jen... pár dnů to vrcholu sezony!
jáááá??? vůbec!!! Přislíbil jsem účast, ale pouze mezi fanoušky, kde z vně zámecké fontány budu sprostě skandovat a u toho žrát ty rakvičky se šlehačkou od Barušky
Tahle role je milý pane velmi poptavana, nevím nevím bez předešlého běhu :-)
K týhle výsadě se musíš proběhat! To jsou hodiny a roky dřiny... a né,že jen tak přijedeš , sedneš si a všechno sežereš :-)))
Kdepak Radku, já už za sebou musím mít roky a možná i desetiletí dřiny neb já už dokonce sežeru všechno dřív než si stihnu sednout a to zámecký pán jistě dosvědčí :-D
Proto je to velká cena kamarádů, možný je všechno, nemusí se nic a nezbyde ani drobek potom... už se na vás pánové moc těším a je veskrze jedno, kdo poběží a kdo ne. Máme vyšší cíle... jen ten, kdo ale nepoběží, pak ani neji. A bacha minulé to běžel i pan P a to rovnou v papučích :-)))))
Klar! Těšíme se moc a na všechny! Ať už na běžce , jedlíky, fanoušky , pěkný holky, ošklivý chlapy... Willkommen!!
A co na pěkný chlapíky, ptá se muž, na t se také těšíte? Bo se v seznamu nenašel :-)
Nás dva jsem záměrně vynechal :-)))
Dobré ráno, tak si tak otevřu opět stránku naší Blánč, jako každé pracovní ráno (abych si zpříjemnila den) a nestačím se divit :-O Opravdu moc děkuji, ani nevíte jakou mám mega radost - vyhrát u někoho, koho tak moc obdivuju a hltám každy článek, slovo, fotku :-) ještě jednou děkuji a mějte se moc krásně <3
Milá Lucko, tohle se hezky čte :-), je to príma vědět, že i s Vámi se tu potkávám co den a moje práce tak má smysl, nepíšu do zdi :-)
Bylo mi potěšením místo jedné megaceny dát do placu dvě, tedy budu se těšit kdykoli v průběhu roku u nás. Nepotřebujete nic víc, a to platí i pro pana R.P., jen dopředu napsat s navrhovaným termínem pobytu... Zatím krásný (vlastně pořádně hnusný je) únor a těšme se na jaro!
Dobry den Blanko,kazdy den si kliknu,co noveho a pokazde moc rada ctu o vasem zivote.At je to Eli nebo nekdo jiny.Moc dekuji a preji jen to nej,nej nej.A nevim,zda jsem vam to jiz psala,nektere marmelady varim podle vaseho receptu....Fotografie jsou moc krasne.Do Zaluzan se moc tesim,doufam ze se podari pristi rok
Dobrý den za Velkou louži, jsem ráda, že i tam rostou marmelády podle našich nápadů a třeba je tam jednou přijedu ochutnat :-) Jistě se tam najde ovoce, které by sedlo do mé sbírky. Jsem moc ráda, že se tu na mém portálu potkáváme, že k tomu nepotřebujeme darebné sociální sítě a... na Zalužanech do roka a do dne se budu těšit :-)