Volala jsem do naší dozorové školy. Však byl konec prvního pololetí a naše domácí výuka má za sebou další… rozsáhlé hodnocení žačky :-) Školní web je lehce nepřehledný, nebojím se říci „často nesrozumitelný“, nic tedy nenahradí poctivý telefonát! A taky jsem chtěla (opět) požádat, aby vysvědčení poslali tvrdou obálkou, bo pokaždé je v obyč a pošta ho dodá zmačkané a ve formě hadru na nádobí! Vyřešeno, nakonec ho prý pošlou bezpečně: emailem :-) 

Doporučili mi kdysi nové učební sešity a já různé objednala. Zásilka dorazila Bleskem. Otevřu a čtu… o Blesku. Náhodou. A Bleskově si opět zas a znovu uvědomím, že stovky takových a podobných kamínků v mozaice nám potvrzují, že do běžné školy, kde to nemůžeme mít pod kontrolou, že tam prostě boha NIKDY. 

Že nechápete? Ano, „Blesk“ je tím kamínkem. Tedy, text, kde dětem vysvětlují v doplňovačce (ta se známkuje), jak to za bouřky je a chodí. Jeden nemusí být lumen, stačí trocha logiky. Obliba chemie a fyziky, kterou mám (podle mého muže) jako diagnózu už od dětství, je… no prostě, ten text pro druháky o bouřce je na facku! 

Dětem je vnucováno doplňovat slovíčka v textu o tom, jak… se blížila bouřka, zahřmělo a pak byl kdesi vidět blesk. Ano, v tomto pořadí. Zahřmělo a pak byl kdesi vidět blesk. Potěš kozu! 

Možná si někdo myslí, že je to možné. Že třebas náhodou… Není. Leda, že si v intenzivní bouřce pleteme akci s reakcí :-) Ale, pokud dětem popisujeme co a jak, učíme je to a známkujeme je za to, nemůžeme začít blbostmi.  

Třeba bude vysvětlení za pomoci webu ceskachemie.cz bavit i vás, já to hned probrala nejen s E-liškou, ale i zbytkem rodinky, aby byl klid: 

Rychlost šíření zvuku je při teplotě 20 °C 343 metrů za sekundu. Rychlost šíření světla je téměř 300 000 kilometrů za sekundu. Hrom je produktem blesku. Tolik na úvod. 

Když vidíte, že se někde zablesklo, a následně se zpožděním slyšíte hrom, můžete ze znalosti rychlosti šíření zvuku odhadnout, jak daleko od vás k blesku došlo. No ano, spočítejme sekundy mezi bleskem a zvukem hromu a vynásobme je 343. Pokud tedy vidíte blesk a po třech vteřinách zahřmí, prásklo to kdesi okolo ve vzdálenosti asi jednoho kilometru. Zapojením prosté logiky, případně selského rozumu, nemůžeme nejdříve slyšet hrom, který k uchu putuje šnečím tempem v porovnání s… bleskovým Šinkansenem. Ještě jednou, čím je bouřka blíže našemu místu, tím menší je interval mezi bleskem a hromem. Ale singl hrom svého tvůrce - blesk nepředběhne, jako nikdy šnek nepředběhne onen Šinkansen, i kdyby se nakrásně vezl z nádraží v jednom z jeho vagónů.  

A víte, že: 
Teplota blesku dosahuje asi 15 000 °C (uvádí se, že uvnitř i 30 000), a je několikanásobně vyšší než teplota na povrchu Slunce!? Takový tepelný náraz, pokud blesk práskne do smrku, jako jsem často vídala na Šumavě, dokáže přivést k výbuchu stromy tím, že odpaří jejich mízu. Je to masakrální, v širokém okolí zásahu to poté vpadá jako za války, kusy stromů, mohutné třísky jsou jako projektily, ničí a zabíjí. Občas blesk roztaví písek na skleněné krůpěje. 

Takže, vysoká teplota blesku zahřeje i vzduch podél jeho cesty. To je pro naše vysvětlování zásadní. Zahřátý vzduch se rozpíná tak prudce, že vyvolává hřmění – to je rázová vlna, tzv. aerodynamický třesk. Vězte, že blízký úder blesku je spojen s prudkým třeskem, po vzdálenějším pak následuje táhlý rachot. Zvukové vlny se totiž v atmosféře lomí a odrážejí se od kopců a jiných útvarů zemského povrchu, a násobí vjem ozvěnou. Každé 2 sekundy udeří někde na této planetě blesk, který trvá… 0,001 sekundy. To, že ho vidíme déle, to je jen a pouze díky setrvačnosti oka.  

Omlouvám se za výklad všem, kdo ví. Dalším díky za čtení a Systému děkujeme za další důkaz! 
Popisuji smutnou chybu z: Pracovní sešit pro Čj pro 2. ročník ZŠ, z pera Státního pedagogického nakladatelství.