Co se děje doma, když tam nejsem...?!
Zveřejněno 15.3.2018
Jsme na cestě týden, jak průběžně informujeme na profilu resortu, a doma se dějí děsuplný věci :-) Jasně, mohu si za to sama, děti mají cestovat s námi. Ale protože jsme v Praze museli ve dvou dnech absolvovat řadu různých vyšetření ve dvou nemocnicích, a nechtěla jsme v tom muže nechat bez podpory, „odskákala“ to výchova malých indiánek :-) S Barčou to holky vzaly do vlastních rukou a já jen koukám…
Jeden večer vyrazí na večeři k Giancarle, mají nonstop soutěže o nejlepší baletku; Mia má tvářičku pěkně sedřenou saltem se sněhovými boby, E-li na mě mluví už jen italsky a další večer? Návštěva Stefanie v Sottogudě, mučení Sebastiana a zase… večeře. A aby toho nebylo málo, druhý den přesvědčí Robiho, aby jim na gril hodil to táty schovaný krůtí, a nezůstane po něm ani vidu ani slechu!
Ne, to dozajista není všechno, převlek střídá převlek, ložnici odstěhovaly do salonu a koupelnu zrušily! Dopoledne vyhnaly naše kachny na pastvu… na louku, kde je 70 čísel sněhu, a E-li přes ně metala salta. Nevím, zda volat sociálku, nebo ochránce zvěře divé, domestikované. Na uklidněnou si doma udělají kadeřnický salón paní Kadrnožkové a pak? Pak se mi do rukou dostanou fotky z našeho baru El Morbin! Jasně, Aperol spritz je dost dobrá volba, ale kdyby to viděl výchovný poradce městského úřadu, to by bylo asi po povolení na domácí školu :-)
A já? No ano, opravdu, děti jsem odložila a už třetí den vyřizuji naše pracovní povinnosti v kraji jezer, šťavnatého masa a věčného deště - jsme v Lake District v severní Anglii a v pátek máme mejdlo. Na panství. Kdo by to byl tušil…
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit