Čtvrtý díl seriálu Běhej lesy - Brdy
Zveřejněno 18.7.2020
Vysočina, Lednice, Slavkovský les, Brdy… čtyři lokace, čtyřikrát bedna. Poločas seriálu, který vede běžce z celé země zemí napříč a otevírá nové obzory, umožňuje poznávat nádherná zákoutí a poměřit si výkony se soupeři na rozličných místech republiky.
Tentokráte se běželo poblíž, jen hoďka cesty a vesnička cílová, odkud pěšky do zázemí závodu necelý kilák, se jmenovala kouzelně… Skořice!
Třikrát v tomto seriálu nám sednul nejlepší čas závodu (2x sdílený), a dnes se navíc běželo koňskou loukou plnou přesně toho, co na koňské pastvině být má :-) Po kotníky. Přes plot pokukoval jeden koník, vedle druhý, Eli si je před závodem i pomuchlovala, takže vše jak mělo být. Navíc v zázemí našla indiánka dům s "namalovaným pejskem" (viz foto), což je prý též dobré znamení. Trať byla náročná, připomínala krosy, které znám z Anglie, opravdové krosy, kdy pak pod sprchou musíš vymývat bláto z vlasů hodně dlouhou dobu. Škoda, že jsem viděla jen video a fotky, tenhle závod jsem si přála odfandit. Ale práce šlechtí, na zámku máme hosty, a tak fandím celý den… v kuchyni.
Šlo by si najít jistě důvod, proč to dnes nesedlo. Často ho sportovci hledají, je to jednodušší a lehčí, než tvrdě přiznat, že prostě… dnes byl někdo lepší. Eli doběhla druhá. Sice o kousek, ale druhá. Celou trať se soupeřka vezla krok za Eli a v posledních padesáti metrech malou indiánku předběhla. Slušná taktika na sedmiletku, a tak hlásíme, že dnes byl někdo jiný lepší. Gratulujeme a budeme se těšit na další kolo.
Na fotce v galerii si povšimněte paroží, opravdu pěkného paroží, které kdosi z pořadatelského týmu zavěsil uvnitř běžeckého koridoru do prostoru plného doběhu! A pěkně špičkama proti dobíhajícím. Pokus o ultranebezpečnou dekoraci, nebo tam někdo zvrácený snad dostal chuť na dětské ražniči? Nechápu :-( Jinak moc pěkný závod! I panu P. se v místě moc líbilo :-), stačí nahlédnout na ony ratejny ze zázemí a jejich dekoraci a pochopíte tu nostalgii - třeba tudy :-)
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Blani, prošla jsem si webovky Běhej lesy, startovací listinu Bílé - dítek na 500m (Sára poběží též), taky příspěvky na instagramu a reakce lidí, co to viděli na vlastní voči a jedno je jasné! Pan J. i já přijedeme na Bílou fandit! Bo je to potřeba! A už začínám trénovat hlasivky :-)))
PS: musela jsem se smát, bo výsledková listina nabízí i analýzu výsledků, diplom a foto. A pokud si klikneš na fotky u Eli i Sáry, na všech fotkách je Eli před Sárou. Musel to být finišový mazec a už se těším, až ten souboj 1.8. uvidím na vlastní voko!
PS2: Eli má lepší běžecký čas než 9 kluků!!!
PS3: chválím pana P, že udržel nervy na uzdě, ale pochvala nepatří pořadatelům, kterým asi FAIR PLAY opakovaně nic neříká. Jsou pro ně zjevně důležitější jen ty registrační poplatky :-(((
Když to vezmu odzadu, ano, počítá se kolik dětí je na startu, zajímá to sponzory i média, i proto se mnohé na některých závodech přehlíží. Pořád jsou to "jen" děti malé, nebere se, že by mělo docházet k jednání, které není v souladu s pravidlem. Jednou dokonce spíkr na zákaz "přenášení" dětí upozorňoval, i na skutečnost, že je zakázáno běžet vedle nich, ted vést je, ale mnozí rodičové v tom vidí snad Wimbledon s finanční dotací xy nebo co, jak magoří.
Pro nás je atletika cestou. Není to na chvilku a ani náhodou, nestydíme se napsat, že cílem jsou OH, ale cesta k nim pro nás nevede přes takové hulvátství na trati...Jo a k těm klukům, v tomhle věku jsou holky napřed, prakticky pokaždé klučinům kožich vypráší :-), ale časem se to srovná :-)
Pořadatel sice na některé drobnosti nedbá, třeba sokly pod zábranami, které trčí do tratě už tak úzké, a díky kterým se v Eli běhu ošklivě potloukla německá běžkyně a odstoupila. Ale to raději neřeším. Já jsem spíše vykulená z toho, jak jsou prostě někteří rodičové dětem příkladem právě v podvádění či fandění, které není na podporu vlastního, ale proti soupeři.
Holčička byla v závěru lepší, ok, Eli to celé odtáhla a doplatila na to. To je v pořádku, v nepořádku je to, jak její otec řve a co řve. Hlavně to, co řve. Ale pan P. říká, že nejlepší reakcí je zabrat. Trénovat a příště fandit víc. Pokud dorazíte, bude to nádhera pro Eli. A pokud i přesto prohraje, nebude to nás to, ale ani jí mrzet - stačí jen, aby přemotivovaný otec konkurentky nedělal takovou ostudu... sám sobě a atletice též.
Pozdravuj a budeme se těšit!
No a proto potrénuji ty hlasivky :-))))) zbytek už bude na Eli samotné ❤️
A nepochybuji, že fanouškovská základna potěší a podpoří duši malé atletky. Budeme tam!
Eli to ani nepovím, bude to velké překvapení! A krásné! Děkuju!
Gratulujeme moc, i když to bylo 2.místo. Každé místo na stupínku se počítá. ;-) Věřím, že si to Eli v Praze vynahradí a určitě zas bude na 1.místě. Šárka doufá, že budou stát na stupínku obě, ale necháme se překvapit. :-D Já nepodceňuji nikoho a už vůbec ne starší holčičky, takže určitě to tak jednoduchý nebude. Ale taky bych si to moc přála. :-) Šárka se moc na Eli těší a těší se i na společnou rozcvičku. ;-)
Pro nás je to "učení se závodit", chovat na startu i v průběhu, nepodceňuje, ale ani nepřeceňuju... Druhý místo je ok, soupeřka si to ten den zasloužila. Ba naopak, je to pro Eli škola, lze situaci rozebrat, popsat a ukázat na chyby. To beru. Co mi vadí, je naprostá přemotivovanost toho pána, který řval na sedmiletou dceru to, co řval, jak to řval a o kom to bylo... Silně připomíná Raise, který dítě raději do cíle donese, než aby neuspělo... A to tam jde o prd. Co se asi děje v jiných sportech, kde už sedmiletky hrají o tituly?!
A Šárce prosím o Eli vyřiď,že se sejdou hoďku a půl před startem u registrací... a že se Eli moc a moc těší!