Opět online úkaz o „nenormálnosti“ týhle rodiny. Osádka s běloučkým superVéčkem vyráží ve 14h v pátek ze severní Francie, aby ve dvě ráno zaparkovala před Florou Olomouc. Úkol zněl jasně. Eli ráno běží další závod ze seriálu Innogy Winter Run a nesmí přijet pozdě. Splněno. 

Po republice se nyní co víkend konají četné závody, ať běhy silniční, atletické v hale nebo terénní krosy - je z čeho vybírat a organizátoři se předhání, jak dostat běžce právě na jejich závod. Když si k tomu připočteme běhy za hranicemi, mnohdy fakt krásné a prestižní, pak je toho až moc :-) Jenže, Eli má prostě ráda toho bílýho, chlupatýho medvěda, maskota akce, ale taky třeba Zdeňka, co dělá na kole traséra, nebo toho plešatýho vysokýho, kterej nám pokaždý ukáže, kudy se běží a jak vede trať. A vůbec, na seriálu Winter run se jí líbí, protože se tam lidé smějí.  Od prvního kola, kdy vyhrála, si přeje každé další. 

A pak to začalo...  Eli si po startu přibrzdila do první zatáčky, aby to nebyl držkopád jako v Budějovicích a pak už nasadila naprosto neuvěřitelné tempo, protáhla krok a… v druhé polovině tratě už byla desítky metrů jinde, než celý dětský roj. Jen jeden malý atlet se s ní držel. 

Rozcvičení naší sportovkyně u mnohých koukalů, rodičů a jiných účastníků vzbuzovalo zájem, někdy i s poznámkou, že po tomhle zápřahu se už přeci běžet nedá. No dá, a bez řádné (hodinové) přípravy, my na trať nejdeme. Není to ani tělu prospěšné a ještě se tím jeden připravuje o setinky i desetinky, protože svaly nemají svoji správnou provozní teplotu, a hlavička není stopro připravená natrhnout soupeřům prdku :-)

Asi stopade metrů před cílem Eli probíhá okolo tatínka, tomu skandováním přeskakuje hlas, radostí se chytá za srdce a výstavištěm se nese to jeho, to nové: Leť anděli, leť! Eli to slyšela a… ještě zrychlila. 

Absolutní vítězství, za sebou nechá opět nejen děvčata, ale i všechny chlapce. Třetí vítězství v IWR (Hradec, Ostrava, Olomouc), proto ten název článku! 

Po běhu se jde vyklusat a vydýchat, je to stejně důležité, jako se na běh připravit. Pak si vyžádá suchej rohlík a jde fandit starším kategoriím. Poctivě všem tleská, přijímá jen tak mimochodem gratulace od kolemstojících a diváků a… jde podat ruku a pogratulovat druhé Šárce, od dnešního dne kamarádce, jak ji představuje panu P. 

Opět suprově připravený běh, krásné počasí… a lidé okolo, diváky počínaje, spíkrem konče, zajistili dokonalý zážitek z běhání jistě i těm, kteří nevyhráli, anebo ani neběželi, jen špičkově fandili. Vše vítáno, to vše totiž dělá z běžeckých závodů velkou festu, nádhernou společenskou událost... a kdo ví, třeba i díky tomuto seriálu se najde pár nových budoucích superatletů, nebo si alespoň ponížíme ostudný rating v průměru obézních dětí na sto kusů. Máme jeden z nejhorších v Evropě.  

A vy všichni co to čtete, a jste z Prahy a okolí, přijďte fandit! Přijďte na trať zakřičet spolu s tatínkem: Leť anděli, leť! Tuto sobotu!

Tady najdete potřebné instrukce. 
………………….
A kdo z přátel má chuť se zastavit na prvním ročníku Grand Prix kamarádů na Zalužanském zámku, minizávodech běžeckých na 100m, pro všechny věkové kategorie pospolu, pak v neděli 23. února před obědem vás čekáme spolu s hlavním promotérem Mr. Peckou ze Sudet!  

A tady je FOTOGALERIE!