E-lišky první klavír
Zveřejněno 29.9.2019
Další krok, na který jsme se tuze těšili. Naše bojovnice a sportovkyně Eli šla dnes prvně do klavíru. Vlastně to bylo obráceně, klavír máme na zámku a mistr klavírní přišel k nám. Hned se pan učitel divil, že se ho malinká nebojí, a na konci hodinky už znělo sálem… kočka leze dírou, pes oknem :-)
Bylo poněkud legrační pozorovat naší drobnou dcerku s na maximum vytočenou stoličkou, aby dosáhla, a se stupínkem pod nožičkama. Ztrácela se za obrovským klavírem po boku s pánem, kterého sice viděla poprvé v životě, ale na kterého se od brzkého rána tuze těšila.
Pořád se ptala, koukala z okna na zámeckou bránu a… kdy už přijede, pan Piánko, kdy už tu konečně bude. Můžu pana Piánko přivítat, maminko, žadonila a nečekaje na odpověď hned svištěla po schodech do vstupní haly? Přesně hodinu po poledni, jak smluveno, přijela na nádvoří jedna z nejstarších škodovek momentálně brázdících české silnice a vystoupil… do puntíku takový pán, kterého si prý Eli představovala.
První klavír, bylo to tak krásné, tak neskutečně krásné, že pokud někdy E-liška bude hrát, opravdu hrát „jako velká“, kouzlit s klávesami a posílat přitom ty její úsměvy posluchačům, budu stejně a v dojetí vzpomínat na včerejší první hodinu. Přátelé, mám z toho fakt radost :-)
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Těším se až mi Eli zahraje a pak zarecituje!
Taky se těším :-)