Dwain Anthony Chambers, absolutní borec o rok mladší než já, britský černý sprinter, halový mistr světa a halový mistr Evropy. Dosavadní držitel evropského halového rekordu v běhu na 60 metrů, jehož hodnota je 6,42 s. Stovku umí pod deset sekund. Kosmické výkony.

Mohl by být dobrým koučem pro moji dceru? 

Když si k jeho výkonům připočteme, že je pod absolutním dohledem odborné veřejnosti, konkurence, médií a antidopingových agentur, pro jeho pozitivní nález před osmnácti lety, který ho na mnoho měsíců odstavil od atletické dráhy, lze smeknout. On se totiž vrátil ve velkém stylu a… dnes pomáhá. 

Lze opravdu smeknout? 

Dwain je podle všeho super chlapík, maká na sobě, ve čtyřiceti lítá po dráze rychleji, než téměř celá naše aktivní reprezentace, trénuje borce a trénuje hlavně malé nadějné atlety! Eli ho sleduje na instagramu a… no, padli si tam asi do oka. Teď už se sledují navzájem. Tam to začalo.

Lze se k němu upínat?  

Dwain se zdá být nesmrtelným, co se jeho atletických výkonů týče. Dal 100m pod deset sekund a to dokonce ve třech různých dekádách! K tomu má v naší kotlině daleko úplně každý, včetně Eli oblíbence Veleby. A ještě dlouho mít bude, bohužel. Hodně dlouho. V Čr totiž není žádná akademie, škola, centrum, středisko, klub, kde by uměli aktivně a odborně pracovat s dětmi už pod deset let! Tedy tam, kde se musí nutně začít makat, aby to po deseti letech práce vyšlo! Podporovat je, vést kupředu, vytáhnout z šedi průměru, dát vzory, dennodenně motivovat, vysvětlit jim priority, učit je technice soutěžení, chování se k soupeřům, učit je překonávat bolest a nechuť, učit je zdravé a plnohodnotné stravě a životnímu stylu… a to v potřebné symbióze se školou, a také běžným prostým dětským životem. Jde to, musí se ale chtít. Hodně chtít. To je jeden ze stavebních kamenů budoucího úspěchu dnešního prcka - atleta věku E-lišky Anny. 

A nejen to, je třeba organizovat pro nejmenší závody, kvalitní akce, které nebudou jen „na obtíž“ velkým, tedy z povinnosti nebo jako doplněk, ale plnohodnotné. Je třeba stavět srovnávací tabulky, učit budoucí šampióny bojovat rovně a poctivě mezi sebou, mít hlavu zdravě vztyčenou a přesto pokračovat v respektu k soupeřům, rozhodčím, trenérům…, všem, kteří si respekt zaslouží! A mít za to pořádný poháry, třebas. Aby se naší atletice neděly takové příšernosti, jako na HME v Toruni, po kterém se jedna česká atletka (na hraně dospělosti) přiznala, že to bylo poprvé, co se s někým popasovala na mezinárodní úrovni a viděla, jak se vlastně mezi borci běhá. Teď bude 2-3 roky, a to jen možná, vstřebávat na mezinárodních kolbištích atmosféru a zkušenosti, aby poté zjistila, že už je vlastně skoro stará na vrcholnou atletiku. Pravidlo 10 000 hodin mimo komfortní zónu je nelítostné! 

A tak jsme si napsali. Já a Dwain. Jeho Performance Academy v Londýně nabídla Eli vše to, co prostě běžec potřebuje, aby se nespokojil jen a pouze s nominací na MČR, nebo s postupem do semifinále na HME, ale aby měl cíle nejvyšší a znal k nim cestu. Mimochodem, minulý týden naši běžci (v individuálních disciplínách) právě na HME v Toruni totálně pohořeli. A co potom Mistrovství světa a Olympijské hry? 

„Nejprve bych rád poblahopřál Anně k jejímu současnému úspěchu, je úžasné vidět její odhodlání a soustředění, které ilustrují její výkony na trati i fotografie z přípravy. To, co opravdu rád vidím, je zapojení rodičů. Připadáte mi jako matka, která vidí potenciál ve své dceři a je připravena přinést nezbytné oběti, aby malá mohla být nejlepší.“ Dwain si prostudoval potřebné podklady a tohle je část odpovědi. Následuje širší rozbor, detailní představa práce a pozvánka. A také ceník. 

Komplexní trenérský dohled, tréninkové plány, nápady, srovnávací programy, videokonference, rozbory, non-stop asistence… prostě a naprosto dokonalá nabídka, přístup a rukopis toho, kdo je ve svém oboru jedním z nejlepších na světě.  Navíc, Dwain to s dětmi v jeho akademii umí!  

Víte, že měl cestu zpět do britské repre, po odpykání trestu za doping, těžší, než jakoukoli jinou? Víte, že psal, že cesta to byla  těžší, než splnění limitů na OH? Víte, že si ji nakonec úspěchy zasloužil? Je to cílevědomý atlet, jistě to bude chtít i po svěřencích…   

Lze se k němu ale upínat? 

Měsíční sazba 12 000 Kč. Je to moc nebo málo? Existuje někdo lepší v Čr? Mezi ženami možná ano, ale chybí ona koncepčnost, podpora svazu, také metodika, zkušenosti, zacílení a pochopení, že pokud se to nezačne dělat jinak, než v posledních letech, nebudeme mít na medaile v příštích letech ani šanci, ani nárok.

Chybí tu absolutně… vize a její nositelé! Opět si pomohu slovy Lídy Formanové, mistryně světa na půlce: „Získat dnes světovou medaili v běžeckých disciplínách, je strašně těžké. Když se kouknu na současné běžce u nás, tak to bude ještě hodně dlouho trvat, než na medaili bude moct někdo vůbec pomýšlet.“ Znají tuto větu dnešní tvůrci české atletiky? Znají ji běžci samotní? Jak jim rezonuje? A jejich trenérům? 

Dwain před mnoha lety šlápnul vedle. Odčinil si to? Na jednu stranu ano, a pak dokázal opět řádně reprezentovat svoji Británii, na druhou stranu… Já mohu být možná i ta, která „odpustí“, která pochopí druhou šanci a následujících dvacet let poctivé dřiny, ano. Jak raději bych ale podobnou nabídku viděla od českého atleta (trenéra) světové třídy… Mimochodem, Jarmila Kratochvílová trénuje své svěřence bez nároku na odměnu, rodiče nezaplatí, oddíl na odpovídající odměnu nemá! 

Posunula jsem rozhodnutí o pár týdnů. S Dwainem nás čeká ještě videokonference, pak uvidíme. Pořád mám pochyby.