Elišky extrémní závod
Zveřejněno 9.6.2019
Je moc malá, musí ji doprovázet dospělák, zaznělo od organizátorů třídenního festivalu extrémního běhání v Dolomitech, který proběhl tento víkend ve Val di Zoldo. Helejďte, ale ona je zvyklá, dá to, a když sedmileté mohou bez doprovodu… naše pětiletka poběží stejně rychle, snaží se zachránit sám sebe tatínek – ne, zní striktně. Doprovod musí být. Ano, Eli běžela stejně rychle, jako starší děti, ale… ta ostuda!
Jasně, to i chápeme, že doprovod musí být, trať byla opravdu velmi technicky náročná, pádů okolo nemálo, jen muž asi tušil, jak by to mohlo dopadnout, kdyby vyběhl s dcerkou. Slušná nadváha, minimum pohybu a zdravotní trable, to je pořádný soupeř! Ta ostuda!
Nádherný slunečný den, jen mini dětí na startu na 200 a stovky dospěláků, podpůrný Eli tým čítal 4 kusy (Stefi jako masérka, Franz záchranář, Eri tisková mluvčí, pan P. sparingpartner). A ještě jsme dělali reklamu našemu vertikálnímu šílenství na Marmoladu, nejtěžšímu závodu, který startuje za 3 týdny. Super krásný a náročný den. Ale ta ostuda!
Na teploměru pětadvacet, pan P. lehce vařený, zvyklý na ledové léto pod Marmoládou, navlečený do podezřele těsného trikotu od sponzora a vklíněný mezi ty stovky dětiček - prostě v deset nula nula prásk, start a hybaj hore kopcom. Znám z vyprávění: muž ihned po startu školí Eli: nepřepálíme start, jo, je to dlouhý a čert ví, jaký převýšení, Eli, hele s rozvahou, jo, netahej to tak, bacha na křeče, sakra kde je občerstvovačka, sakra to je krpál, sakra nezrychluj, Eli, kurňa, počkej na mě… Elíííííí… Ta ostuda.
Trať dlouhá 2500m, ano, drsnější byla, ale, jako, drsná pro prcky, ne dospěláka, co má za sebou 20 let výkonnostní atletiky, ultramaratony a jiné libůstky! Přesto, musíme objektivně konstatovat, že na dvou a půl kilometrové trati nadělila pětiletá třiapadesátiletému více jak půlkilometrový distanc! Ostuda? Ale ne, jsem ráda, že muž doběhl! Ani jsem nedoufala :-)
Eli se dostala z posledních řad, poté, co utekla otci, přes desítky dětí do vítězného balíku a musím povědět, že se běháním ukrutně baví. U večeře se zasní a s očima na vrcholu štěstí povídá: já bych tak ráda závodila každý den! Za rok běží také Mia. Hledám tedy druhého sparingpartnera.
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Hele, vloni v červnu jsem na kozí stezce na Lago di "cosi" myslela, že tu duši ale vážně vypustím! Proto chovám k panu P. nesmírný obdiv a úctu :-) má u mne sakra plusový body, že s Eli běžel :-) doběhl :-)) a příští rok poběží taky!
PS: o příspěvek níže se domlouvá soustředění s bednou Prosecca...no nebudete tak náhodou potřebovat i zdravotnický dozor??????
Jak začne Pecko s panem P. pít, je to horší, než je poslat na maraton, tedy dozor třeba. Degustační dozor :-) Však brzo se dočkáš :-)
Ostuda to určitě není vzhledem k věku :-) :-) ) To co všechno musí P. s váma zvládnout je pěkná fuška! Až ho potkáš ,řekni mu ,že ho obdivuju :-) Já když jsem vloni v létě vynesl Miu Kozí stezkou na Ombrettu ,myslel jsem že zdechnu a že už nikdy neochutnám tamní vyhlášený jogurt :-) Takže ... (přemýšlím jestli to mám fakt napsat) ........přemýšlím dlouho:-)
takže jako další stupeň mého vývoje a jako starej a starej parťak Mii, se já ...
au au au
hlásím. Ja tam tu Miu prostě do toho cíle dostanu!!
kamarádíčku, už si přihlášenej!!!
:-) :-)
Budeme se těšit, a to nejen až na závody, ale chápej, musíš dorazit na pár tréninků taky :-) To není jako běhat v Sudetech, tady je vzduch jako křen a nadmořská vejška dělá divy!!!
Mama mia! Nebo vlastně mama Mia :-) na nějaký to soustředění bych měl dorazit,pravda. Ok, vezmu tedy basu Prosecca :-) a P. mě může začít trénovat :-)
koukám, že představu o tréninku máte oba dva stejnou :-) :-) :-)
:-) úplně jsem se do toho popisu závodu vžil, nedávno jsem podobně brzdil Beátku na 5km běhu Stromovkou
Slovo "brzdil" nemohu před mužem vyslovit, to by neunesl :-) :-) :-)
Přijeď na Vertical!