Jako jo, nejdřív po tlamě od cikánek a poté notně vynadáno od muže. Asi měl pravdu. Občanská uvědomělost se před tímto kmenem nenosí a média jsou plná „hrdinů“, co se na nich skupinky statečných mstitelů vyřádily do krve! 

Po Hlavní ulici v Košicích se řítí dvojka, klasická dvojka, čórkařky. Vyběhnou ze zlatnictví, proběhnou okolo dvou policajtů za  jejich velmi, ale velmi vlažného zájmu (po třech krocích směrem ku zlodějkám doznali, že honit asi nikoho nebudou) a řítí se do parku u katedrály. A ejhle, tam jsem já na procházce. S Miou a Maxem, bohužel bez muže. Ten se kdesi věnuje Eli a připravují se na závody.  

Z obchodu naproti vyběhne pán a láteří, volá o pomoc a hrozí směrem k prchajícím exemplářům držitelů nárokové mentality. Tu vstupuji na scénu! Jako Rambo! Jako Zoro mstitel! Jako Králíček Azurit, Superman nebo Xena! Zasáhnu, bleskne mi hlavou. Nepřemýšlím o dopadech činu, chci dopadnout pachatelky činu mrzkého, hanebného a právě dokonaného. Jedna zahne a běží opačným směrem, druhá probíhá pár kroků od mojí skupinky. Dva kroky mě dělí od zápisu do historických análů, od medaile za statečnost, čestného občanství a zlatého klíče od města, případně od nominace na Darwin Award… Natáhnu se, ocelové svaly jsou jako struna, v očích plamínky, hruď se dme, až hrozí totální fragmentace luxusní podprsenky z Lidlu… a chňap! 

Bleskne mi hlavou jediné, policajti mě vidí, pomohou případně. Nebo občané okolo jdoucí, prostě někdo! 

Jsem naivní kráva, a tak trochu nehledící za roh. Naivní v tom, že dění nechalo všechny okolojdoucí a okolostojící v klidu. Nikdo se nepřidal k mému batmanovskému zásahu.

Později jsem si vyslechla své o tom, do jakého nebezpečí jsem přivedla sebe i děti, bo prý tyto tlupy neloupí nikdy „nejištěné“.

Minimálně bych dostala po té tlamě, povídal pan P., a pak mi řekl ještě další libůstky. Ventilovat je tu asi nebudu :-) A jak to dopadlo? 

Chňapla jsem po babě, ale namísto lokte jsem chytila jen její košili, která mi setrvačností pohybu zlodějky zůstala v ruce i s půlkou zad a celým límcem. A takto jsem ukončila akční zásah proti zlu a v nádherném parku zůstala stát s tím smrdutým hadrem v ruce. No, hodila jsem ho do koše vedle, zavolala muži a zbytek už znáte. Do odpoledne jsem měla zakázáno opouštět uzavřený prostor atletické exhibice, kam jsme prapůvodně vlastně přijeli. 
……………………

JBL JumFest je náš milovaný závod. Vlastně je to městská atletická exhibice. Adrenalinové disciplíny v historickém centru, pod úchvatnou katedrálou sv. Alžběty, mimochodem, jedná se o největší kostel na Slovensku a zároveň nejvýchodnější gotickou katedrálu v Evropě. Skvostné místo! 

Eli přijela obhajovat dvojí prvenství z loňského roku a zlato za dvojboj. Ale hlavně, přijeli jsme do atmosféry, kterou známe z málokterých závodů! Jako domů. Jako mezi přátele. Jako někam, kde se na vás těší a mají vás rádi. 

Letos na malou duklistku čekala jedenáctka špičkových atletek ze Slovenska a Maďarska, jen a pouze finalistky Čokoládové tretry! Šampiónky. Výběr slovenské atletiky. A navíc všechny o rok starší! Uf! Moc jsme se těšili, Eli z celé skupiny skáče v průběhu roku nejdále, a má i nejrychlejší šedesátku, ačkoli je ve věkové nevýhodě. Čekal nás príma den. Potkáváme pořadatele, ředitelky závodu, za Eli přicházejí fanynky se vyfotit, a malá tráví každou volnou chvilku s o tři roky starší kamarádkou Nelou, slovenskou sprinterskou a dálkařskou mistryní.

Není nic, co by nás mohlo zastavit. 

Po první rozběhu ale vidím na tváři trenéra úděs. Sice vítězství, leč čas pomalý. Pak přichází tři skokanské pokusy. Eli sama neví, co se děje… Létá o 60-70cm méně, než jsou její nejlepší skoky, o půl metru za tréninkovými. Druhý rozběh na šedesátku. Razantní zlepšení, ale přesto… to nepomohlo. Tak razantní zase nebylo. Něco nesedlo. Baruška říkávala, že není každý den posvícení. 

Nakonec je z toho všeho to nejhorší možné místo. Z jedenácti čtvrtá. O kousek. Kdyby měla výsledky alespoň z ostrých tréninků… vyhrála by. Je to potěšující fakt? Je to hlavně škola. Až cestou domů, sedm hodin v autě, jsme na to přišli. Na důvod. A je dobře, že si z něj vezmeme ponaučení. V horách jsme málem zadřeli motor… 

Pěkná videa najdete tady! 

Fotografie čeká tady!