Jaro není...
Zveřejněno 30.4.2019
Chtěla jsem Ti ukázat jaro, kamarádko. Jaro plné vůní alpských luk a barev nového kvítí. Chtěla jsem Ti dát poznat slunce, co do zad pálí, když na terase oceníš sklenku dobrého benátského bílého. Chtěla jsem se rozdělit, alespoň na dálku a v naivní představě, že třebas ani nevíš, co to jaro v Dolomitech je.
Indiánky v kraťasech, sázíme rajčata, vše se představuje v té úúúúžasné jarní zelené a náš kocour, ten, co se jmenuje Citrónek, polehává na prohřáté lavici z modřínu. Tak jsem vyšla před dům, fotky by byly málo. Natočila jsem Ti video, kamarádko, jak to u nás dnes je :-)
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Blani, já moc vzpomínám, dva roky zpět jsme právě v těchto dnech byli za Vámi prvně v Dolomitech. Seděli jsme před barem na dřevěných lavicích, slunce pálilo do zad, jihovýchodní stěna Hory se majestátně tyčila před námi. Po sněhu tehdy ani památky... Ta přiroda je mocná čarodějka, někdy krutá, někdy moudrá, jindy vlídná. Dnes u nás byla první bouřka, chvíli i krupobití a lilo jako z konve, jakoby celoroční srážkové úhrny musely spadnout za dnešní den...extrém střífá extrém, roční období se stírají. Posílám pozdravy Vám všem, taky všem čarodějnicím, upáleným i neupáleným. No a na prvního máje ten polibek pod bílým...sněhem u Vás a pod odkvetlou třešní u nás, bo v teplých předchozích dnech dávno už stromy odkvetly. Pusu :-)
Tak nakonec se nic a nikdo neupálil... pan P nemůže už opět chodit, sníh zakryl vatru a vichr byl děsnej. Ale jasně, příroda ať si dělá, jak se jí zamane, o tom žádná, ale ty překvápka někdy jednoho zastaví... Máme po uragánu v kempu dost škod a nemůžeme pracovat, buď cedí hodně, nebo sněží, a čas letí.
I já vzpomínám na kdysi, na prvně, bylo to kouzelné, ještě s vaší LR expediční starou, byla tu myslím i Janina z Trenta, prostě dobrý časy!!
Týý joóó, kde jsou přátelé zeleného údolí, holky,kluci, kočky i kotata sněhem zaváté, živou duši nevidím, aby taky jo. V Praze včera pršelo,ale žádné slibované drama, trochu se ochladilo, dnes po dešti ni památky. A dokonce prý můžeme večer čarodejnit. Škoda, že se u vás taky nemůže čarodejnit. Zkusit, udělat čáry máry fuk, ať je jaro furt.:-))))))))
Blani, moře pozdravů, opatrujte se! H.
Mno a co hůře, pan P. připravil holkám oheň, pořádnou vatru, kam posadit čarodějnici, a dnes je na ní půl metru mokrého sněhu :-) A tady je vichra jako blázen, že by ta čarodějka odletěla i kdyby měla tunu... Letos to je dílo. Před rokem na čarodějky byli všichni v kraťasech...