„Blanka Milfait je fascinující žena a inspirativní matka, kterou najdete nejen na závodech s jejími třemi dětmi, ale také v kuchyni, kde tvoří mezinárodně oceňované marmelády. Je výborná spisovatelka, její upřímnost a autenticita v knihách působí jako terapie pro čtenáře. Cestovatelka, objevitelka a v první řadě žena a máma. 

Interview bylo i pro nás mimořádným zážitkem, proto si ho dovolujeme otisknout v původní verzi, nekrácené, rozsahem naprosto výjimečné.“ Redakce 
……………
Nikdy si nemyslela, že bude mít dítě. Natož tři. Nikdy, ani ve zlém snu ji nenapadlo, že to bude veřejné téma. Kdo jste četl Blanky bestseller Příběh opravdové vášně, máte dokonale jasno. A dnes?

Dnes je na světě rozhovor, který tu ještě nebyl. Ani jeden z oněch téměř sto padesáti rozhovorů, které si četly či které poslouchaly miliony čtenářů, posluchačů a diváků od Ameriky přes Británii po Rusko, od Švýcarska po Gruzii, od Itálie po Lucembursko a Francii… není tomu dnešnímu podobný. Ani jeden. Konečně, chtěla by jistě dodat. Více jak 1200 slov. Rozhovor bez cenzury. Bez zásahu editora. Bez omezení. Šest stránek povídání a minimum fotek. O běhání. O cestování. O jídle. O sportu. O objímání. O jiné výchově. O bolesti. O domácí škole. O našem světě, který jsme si kdysi a nesmazatelně vepsali do srdcí, duší i do poslední kapky krve. A na předloktí pravé ruky také: „Jsi krev mé krve, jsi můj splněný sen. A já Ti, tam za slovy, která říkají, co je správné a co ne, otevírám nový svět. Ten bude jen náš.“ 
…………..
Ta cesta nás stála a stojí hodně. Možná příliš. Možná nám vzala vše to, o čem každý druhý sní… nebo úplně každý. Velký dům i klid, slušný majetek i lenošivou pohodu, akce s kamarády, bazén s protiproudem, existenční jistotu, sousedy na pivo a přítelkyně na kafe, také dovolené s nohama nahoře a alespoň 3x ročně, a pak taky psa. A kočku. A rybičky. Ano. Ale dala nám to, co bychom s tím vším, o co jsme přišli, nikdy nepoznali. Ani omylem. 

Žijeme jinak. O tom je ten rozhovor. Nikdo neříká, že lépe, než vy, nebo právě ty, ale nikdo nemůže povědět, že špatněji, méně opravdově, nedokonale. Prostě… jen jinak. Blanky povídání může potěšit, urazit, inspirovat, naštvat i nakopnout, může a jistě i odpovídá na mnohé otázky, otevírá témata… jejda, ten toho může. Jen jediné ne, nenechá čtenáře v klidu, to víme docela dobře. Nebude nudit. Celkem jistě nebude. V dobrém i špatném. 
 
Za titulku jsme rádi. Je to naše retro. Historie. Vše to odstartovala před deseti lety. Je nejslavnější, je nejradostnější, protože mistryně světa, protože zamilovaná, protože úžasně těhotná… Je to fotografie, která byla u zrodu, je výjimečná, první a poslední. Uběhlo deset let. Tady je máte. Čtěte. Blanka nevypráví o práci, o úspěších ani pádech, nevypráví o podnikání ani cenách a medailích, které po světě dostala. Má pevnější téma. Zásadnější. Má tři děti a nežije jako tenkrát, nežije jako většina. A tak se možná budete divit, možná si klepat na čelo, někdo to nedočte, ale všichni se o to pokusíte. Bude vám povídat o matce a dítěti. Dětech, přesněji. O tom tento časopis je. Budete číst o cílené přípravě atletky na olympijské hry a desítky různých mistrovství, o životě na samotách, na cestách… ale vždy spolu. O našem světě. O lásce. O statečnosti, která není vidět. Ano, tak. Dobrou chuť :-)