V sobotu se tým vracel akorát na večeři. Přeskládat závodní tašku, do vany, bašta, kousek pohádky z nové knížky a vyprávění o super úspěšných dvou závodech v Beskydech. A ráno na šestou opět odjezd. Směr Ústí nad Labem, umělé jezero Milada. Velký závod, kde budou i hvězdy atletického nebe. 

Sluníčko se chce vyřádit, Eli předzávodní přípravu absolvuje prakticky nahatá. Areál závodu je téměř na břehu jezera, což je jedna velká pláž plná odpadků. Koše nekoše, kam se dá cokoli pohodit, tam to leží. Oblíbená zákoutí pro vosy. Kde nejsou odpadky, jsou elektrocentrály. Jejich kravál by nevadil tolik, stejně všude hučí davy, muzika a spíkr :-), ale ten smrad z předpotopních stavebních strojů na elektřinu. Uf, táhne se, kam se jeden hne. 

Na startu závodu Olympia 500 metrů je pěkně plno. Běží všechny věkové kategorie spolu. Malé děti neumí taktizovat. Od prvních metrů prostě na plný kotel a pak klidně nedoběhnou, ale rvou se hned od startu. To je zážitek! Každému bych ho přála zažít! Brzké táhlé stoupání „peloton“ roztrhá a na špici se usadí Štěpánka s E-liškou. 

Na sešupu k cílové rovince E-lišce o pár metrů uteče a takto vbíhají do areálu akce. Malé nejspíše dojde, že k nápravě zbývá jen pár desítek metrů a nasadí k neuvěřitelnému spurtu. Ani na přímý dotaz fotografům v cíli, ani od Štěpánky samotné, natož od Eli se nelze v místě dovědět, kdo vyhrál. Jistě pomůže čip časomíry v závodním čísle, řekl by si jeden. 

Štěpánka je o dost větší, starší a... běžela krásně. Dala E-lišce zabrat. Na cílové pásce jsou prakticky spolu. Mají stejný čas. O pověstná prsa, tady spíše o nos :-) je ale Eli druhá. Štěpánka vyhrála oprávněně. Holky si chvilku povídají, blahopřejí si jako velké atletky. Nakonec dostaneme i tu fotku z cílové pásky, kde Štěpánka vítězí s rukama nad hlavou... jako velká závodnice :-) Paráda! 

Na vyhlášení čekají snad všechny děti ve vodě. Eli si plave, taťka se dusí ve vlastní šťávě, vzduch připomíná horkovzdušnou troubu. A pak bleskem domů. Odpoledne E-lišku čeká velká „japonská“ výzva. Něco nemyslitelného. Dlouho jsme se rozmýšleli, ale nakonec jo. Doprovodíme ji, nenecháme ji v tom samotnou. Příště vám o tom povím více. 
…………
Budu se asi opakovat, no ano, budu, píšu o tom běhání často, stává se mi tady z toho takovej malej větší "deník běžce". Budu upřímná, psala bych i více :-) Prvně jsou Eli závody i 2x týdně, no a pak je to snad to jediné, co mi v této divné době dělá radost :-(

FOTOGALERIE