Možné je to právě dnes, ten moment, ta chvilka, kdy si s radostí připomenu některá vaše psaní v reakci na psaní moje :-) Omlouvám se všem, jejichž texty jsem nepublikovala, neměla jsem pro výběr klíč, co mi přišlo pod ruku, to jsem vzala, a vy to prosím berte jako moje upřímné díky i všem ostatním, kdo byť jen řádku napsal. Nevím, čím to je, ale nepřišel žádný ošklivý text, žádné výsměchy ani fotky pálení knihy, jak minule, tudíž… príma, jen tak dál! 

Moje milá Blanko, v čase karavanového srdcebolu jsem právě dočetla Vaši druhou knihu. Taky v čase, kdy ještě stále vstřebávám všechny svoje dojmy a pocity z našeho osobního setkání v Praze. Jak jsem Vás musela v lobby baru obejmout, abych se ubezpečila, že jste opravdu skutečná :-) Přečtení Vaší druhé knihy mne utvrdilo v tom, že jste opravdu mezi nebem a zemí... Už jsem Vám to jednou psala i Vaše druhá kniha bude opět mojí biblí (to se také opakuji). Čtení po našem osobním setkání bylo zvláštní a úžasné současně, protože mezi řádky jste mi tu vykoukla Vy, tu Miuška, tu pan P. Tak trochu jsem četla ve 3D B-) místy i 4D - to v některých pasážích se slzou v oku nebo hřejivým pocitem u srdíčka. Pokora se Vám dere i z uší, máte dar krásně a zajímavě vyprávět a kniha by měla být povinnou četbou ve škole! Hned by byl ten svět lepší... 
Jana S.

Milá Blanko, jsem vděčná za to, že mi vaše knihy přišly do života. A kdybych mohla mluvit k těm, kteří Vás zplodili, řekla bych jim: Buďte na Blanku pyšní, vaše Blanka mění svět k lepšímu a to je věru velká věc. Její knihy, život, marmelády, pohled na svět, úsměv, energie, to všechno je lék na obolavělé duše statisíců dnešních lidí a válcuje to farmaceutický průmysl. Alespoň u mě to tak funguje. Nepotřebuju prášek na spaní, na bolení hlavy ani na teplotu, stačí se propadnout stránkami do POV nebo PPDV jako ve filmu Kaňka do pohádky a bolest mizí a život je správný, dobrý a duše si prostě lebedí.
Petra U.K. 

Blani, držím v rukách právě dočtený PPDV. V hlavě kolotoč a plná dojmů hladím hřbet, znovu si přivoním a listuji. Dali jste dohromady přenádhernou knížku. Takovou, co se nečte, ale prožívá. Cítím vůni moře, bulím nad uříznutou jabloní a fandím vaší lásce :) Děkuji za ni, děkuji za to, že jste, za to co a jak děláte. PPDV ukládám (pro jistotu jen na noční stolek) a z knihovny lovím POV. Ta druhá je sakra počtení, ta první "srdeční" záležitost. 
Eva

Milá Blanko, Ježíšek mi přinesl vaši knihu, jak jsem si přála:-) přečetla jsem jen 120 stránek, přeci jen jsem tady mela celou rodinu, tak jsem se jim taky musela trochu věnovat (v jednu chvíli jsem se přistihla s knihou na záchodě)! Ta knížka je boží, vy jste boží, máme toho tolik společného, a vy o tom ještě dokážete tak krásně psát. Já vás asi miluju, takže lásky je furt dost, nebujte se nic!
Jana K.

Blani, nevím, jestli je to Vánocemi, ale spíš tvým psaním, ale proč to nepřiznat, do očí se mi derou slzy. A říkám si, kdyby dneškem všechno skončilo, tak já si můžu říct… potkal jsem ji, mluvil s ní, dal jí pusu a objetí, tykáme si… a s panem P. jsem si připil na zdraví a život! Však máme společný heslo o životě a neposrání se z něj. Piš dál a tak, že nám při čtení přejede šimraní po zádech a zvlhnou oči. Děkuju, že jste! 
Petr P.

Zdravim kamkoli, kde zrovinka jste! Uff ... Vy mi davate! Prave docteno, PPDV me dostal, cekala jsem hodne, tesila jsem se, presne jak pisete, vsichni neco cekaji... a vy... ja nemam slov! Uzasne, skvele a za me davam 1000%! Vubec jsem nemela poneti, ze existuje neco jako opinion marker... asi jsem sto let za opicemi, ale pokud to znamena, ze si Vas vazim, ze mi prijdete skvela, ze smekam pred Vasi odvahou jit si svou vlastni cestou, ze obdivuju Vasi semknutou milovanou a milujici rodinu, ze diky Vam mam chut podivat se do mist, kde jste byla... pak ano, jste pro me onou osobou! Chtela bych abyste zakotvila bliz k nam, abych to k Vam mela bliz nez 4,5hod autem, aby byla moznost byt u Vas na Srni stamgastem... pravidelne zajit pobejt, potesit srdce  i zaludek... a treba i poklabosit... O touhach, o detech, o cestovani, o lezeni. Dekuju, ze jste! Ze pisete! Ze pecete, ze varite, ze objevujete! Nenechte se odradit a bezte dal! Protoze jste skvela! Nezname se, ale troufnu si to rict, i takto na dalku, Vas mam rada a vazim si Vas! Jste moje vzpruha! Snad se mi splni sen a nekdy se uvidime na zivo! A me se pri te prilezitosti nebudou trepat kolena a nebudu stat jak trotl. 
Romana Z.

Vážená a milá Blanko, odpusťte to důvěrné oslovení, ale projela jsem s Vámi celou první expedici, a držela palce na další. Strašně dlouho Vám chci napsat, podpořit, poděkovat. První dopis jsem Vám chtěla napsat hned ten den, co jsem šla do práce a za výkladní skříní knihkupectví jsem uviděla Příběh opravdové vášně. Musela jsem počkat, až otevřou, abych si ho mohla koupit. Když knížku uviděli moji kluci, říkali, jaká marmeládová královna, mami, no to jsi přece ty! Jenom jsem se smála a říkala, pojďte se podívat, to je něco. Podruhé, když jsem uvařila svoji první pomerančovou (a netajím, odkud je recept, naopak, vždyť přece takovou snídají v Buckinghamském paláci) a všichni se po ní mohli utlouct tak, že jsem vařila hned další. Potřetí, když jsem se dostala k ostružinové se stoutovou redukcí, protože miluji ostružinovou se zrníčky! Počtvrté, když mi můj nejstarší syn přivezl malinovou marmošku a citrusový pektin z výletu do Slunečné kavárny. Mňam. A potom ještě mockrát, když jsem si přečetla o dalších úspěších, abych gratulovala (tak dodatečné velké gratulace, protože je proč a za co), když jste popojížděli republikou, a soutěžili (ale nemáme televizi, nemám FB a vlastně moc necourám po internetu, protože je vždycky toho kolem naživo tolik) a já vždycky minula (přes veškerá předsevzetí, že budu sledovat!). Abych Vám řekla ano, a skvělé! A jen tak dál. Ale dnes, dnes jsem musela, protože jsem brečela, v metru, tramvaji, doma. A to, když jsem znovu četla „Vsuvku o tom, že bych chtěla mít zase rodiče“.  Chci Vás povzbudit. Ráda bych Vás potěšila. Ale hlavně Vám chci napsat, že to všechno, co jste psala jak v POV, tak i v Příběhu psaném do vody (chronologicky jsem na začátku, ale už jsem si prolistovala a také pročetla, tu kousek, tam větší kousek) má smysl a mělo by i tehdy, kdyby to pomohlo jediné holce najít cestu a nebát se, anebo jedné jediné matce stát se maminkou. Dělíte a nebojíte se rozdělit. Se všemi okolo. To je krásné. A zahřívá srdce.  Děkuji za krásné knížky, za radost, za recepty - potěchu, za upřímnost, za to, že jste do toho všeho šla. 
Vaše Kateřina B. 

Milá Blanko, v úterý dorazila vaše knížku a zůstala jsem v úžasu. Stejně jako první knížka byla i tato okouzlující, křehká, krásně napsaná, originální, inspirující, šílená a plná zážitků a dojmů... Takovou to knížku nedokáže napsat nikdo jiný než vy, protože jste upřímná, bláznivá, odhodlaná, přátelská a nebojíte se snít! Proto je vaše knížka taková, jaká je, jen díky Vám. A jsem ráda, že někdo takový jako jste vy existuje, protože jste hrozně milá, přátelská a veselá. A už teď se těším na další knihu, setkání a vaše marmelády! Děkuji a přeji marmeládové čarodějce z lesa mnoho úspěchů, splněných snů a radosti. 
S láskou Vaše fanynka Káťa

Milá Blanko, právě mi přišla knížka. Mám takovou radost, až jsem se rozplakala, to se mi ještě nestalo. Těším se, až ji budu číst. A díky za hezké věnování :) děkuju! 
Markéta 

Milá paní Blanko, včera jsem si konečně mohla vyzvednout Vaší novou knihu, kterou jsem měla objednanou v předprodeji a už jsem se nemohla dočkat. Tušila jsem a vlastně i předpokládala, že bude skvělá, ale když jsem jí otevřela, začala v ní listovat a číst, tak jsem najednou zjistila, že je půlnoc a asi čas jít spát. Vaše kniha předčila všechna má očekávání, podle mě je ještě lepší než ta první, prostě úžasná, stejně tak jako Vy, ta obyčejná holka z lesa, která, ač věkem mladá už dokázala tolik věcí a ještě mnohem víc dokáže. Umíte si jít za svými sny, překonávat veškeré překážky a asi bych dlouho vypisovala všechny vlastnosti, které se mi na Vás líbí. Jen si někdy říkám, kdyby víc lidí mělo tak trochu něčeho z Vás, to by se nám všem žilo mnohem lépe. Je mi ale jasné, že každý by měl začít u sebe a tak díky Vám jsem se na svůj život začala dívat jinak a hned tak z něčeho se nepo......, i když to není vždy jednoduché a asi nejhorší je bojovat se svým nejbližším okolím, ale pak si vždy řeknu, ale Blanka to taky dokázala, tak proč ne já. 
Naďa S.

Dobry vecer, prave jsem docetla vasi druhou knihu, nadchla me stejne jako ta prvni, nadchla me vase odvaha s jakou kracite zivotem, vase odvaha s jakou rikate veci na rovinu, dekuji za to (a silne si uvedomuji, ze k ni byla cesta trnita). Neumim psat a malokdy pisu nekomu koho v podstate neznam, ale neda mi to :) Jste bajecne uprimna, neustupna, palicta, schopna, nadsena, uspesna, mate partnera (vyridte muj hold panu P.), ktery je dost chlap na to aby byl partnerem takove zene, bez pocitu ztraty sve osobnosti, myslim ztraty osobnosti dnesnich muzu, kterym dela problem stat vedle zeny, ktera umi ridit 20ti tunovy vuz, ridi firmu, rika si co chce, zije si jak chce :) byt s ni, milovat ji, chranit ji, podporovat, tolerovat, proste s ni zit a prijimat to same od ni. Preji vam vse nej, v cemkoliv, co budete delat, snit a prozivat
Lucie K.

Milá Blanko, chtěli jsme s Ančí ještě jednou poděkovat za milé odpoledne a taky vám říct, že i když se na knížku pro děti teprve chystáte, pohádku už jste asi napsala v Příběhu psaném do vody. Jak jsem zjistila, je to literatura přesně pro Modrookou. Naše večerní čtení pohádek jsem vyměnila za váš druhý poklad a skončilo to takto:
A: Mami, my nebudem číst pohádku?
Já: Budem, neboj.
A: O princezně Blance?
Já: Jojo, přesně tak.
A: Jak našla prince a měli hodně dětí?
Já: Jak to víš?
A: Má přeci dlouhý vlasy a dvě děti a toho pána v klobouku pana Tau. A pojízdný království má taky, takže ho má všude s sebou.
A co dělá ta princezna za práci?
Já: Plní sny svoje a lidí ve svém království, stará se o svoje princezny a prince, vaří královské marmelády pro lidi po celém světě a hezky se směje.
A: Takže pohodička.
Já: Někdy i plnění snů dá velkou fušku, ale jde jí to viď,koukej na ty fotky.
A: To teda jo, a má krásný červený šaty. Ty bych taky chtěla.
Blani, tak děkujeme za hezkou pohádku na dobrou noc. Dnes máte místo v knihovně hned vedle Pipi Dlouhé punčochy a Modrooká koumá, v jaký školce jí naučí tuhle práci. 
Mějte se krásně, Nora W.

Dobrý den, paní Blanko, právě jsem dočetla Vaši první knihu Příběh opravdové vášně a jsem nadšena. Jste výjimečná žena! Kde bere tu sílu, odvahu a nápady?! Je to neuvěřitelné. Bez lásky a opravdové vášně by to určitě nešlo. Také ne bez té hřivny, která Vám byla svěřena. A mluvíte mi z duše. Hned jsem si objednala Vaši druhou knihu. Také jsem potěšena, že máte už druhou holčičku. Takové ženy jako jste Vy, mají za povinnost rodit děti s tak úžasnými geny (otce dcerušek nevyjímaje), aby rodina měla pokračování a mohla rozdávat dál, tak jak to děláte Vy. Jen tak dál, "marmeládová královno", a nenechte se otrávit nikým a ničím a buďte stále sama sebou. Pozdravujte pana P. a holčičky a někdy někde možná na shledanou.  Hodně zdraví a síly do dalších dnů přeje 
Irena M.