Odvěký souboj v nás
Zveřejněno 30.12.2019
Přeříkám vám jeden indiánský příběh. Nebudete mi věřit, ale slyšela jsem ho od Elišky. Přišla se zeptat, jak to s tím krmením vlků v nás je. Když mi ho dovyprávěla, na chvilku jsem nad jeho moudrostí a jednoduchostí ustrnula. Jak je to prosté. Tolik pravdy v několika slovech.
Dědečku, hlesne indiánský chlapec, občas mívám pocit, že se ve mně cosi pere. Jako kdybych byl uvnitř dvakrát, v duši mi zápasí různé touhy a přání. Někdy je to nelítostný boj, až se sám vyděsím.
Stařec pokývá hlavou a moudře odvětí. Máš pravdu, chlapče, to je pradávný nemilosrdný souboj na život a smrt, probíhá v každém z nás, den co den, rok co rok. Souboj dvou vlků, které si v sobě nosíme všichni.
Jeden vlk je zlý. Představuje nenávist, hloupost, pýchu, závist, sobectví, mstu, pomluvu a žárlivost.
Druhý vlk je dobrý. Představuje věrnost, šlechetnost, štědrost, radost, lásku, důvěru a laskavost.
Už chápu, dědečku, ale který z těch dvou vlků nakonec zvítězí, který vyhraje?
Stařeček se tajuplně pousměje, sklopí hlavu, povytáhne obočí, zahledí se do očí vnuka a potichu odpoví: no přeci ten, kterého budeš dennodenně krmit…
Eli ten příběh vyslechla kdesi na cestách s tatínkem, a teď se mi hodí :-) Myslím, že dnešek je pro jeho zveřejnění ideálním dnem - tak trochu všichni rekapitulujeme, zpytujeme svědomí a otáčíme se za rokem končícím… pojďme si odpovědět, třeba i potichoučku a za zavřenými dveřmi klidně, odpovědět na otázku, jakého vlka jsme krmili my v roce 2019?
................................
Mějte rok 2020 dokonalý, plný splněných snů, lásky a zdraví!
Vaše Blanka
Komentáře
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit