Můj muž je šílený! Včera ráno jsme spolu najeli pět hodin po Dolomitech za různým zařizováním. Pak přišel ten osudný telefonát z Čech. Pan P. se doma v poledne jen převlékl a odjel. Do Čech. Tam si v noci od Magdaleny D. převzal balík s knížkama, co ještě teploučké voněly tiskárnou. Otočil auto a hybaj zpět. V šest ráno dojel do Dolomit. Vyměnil auto, naložil malé indiánky, Barušku a autorku :-) a pokračoval s námi… směr Benátky. Neskutečný! To i to, že ji MÁM!
Prvně děkuju nakladatelství za důvěru. Už třetí :-) Panu řediteli za super podmínky. Pak panu redaktorovi za vypilování a usměrňování. Milé Magdalénce za propagaci a Jirkovi za tu krásu grafickou, za zlatý nápad, prostě… je to moje nejkrásnější knížka! Také děkuju mojí rodině, bez nich bych Nebát se přát si nikdy napsat nemohla!
Dnes jsme to oslavili v hlavním městě kraje, ve kterém žijeme. Moje vysokohorské útočiště, Malga Ciapela, je na severním konci Benátska, a je především jedním z těch splněných snů, protože... jsem se přestala bát!
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit