Dnes jsem dostala sprchu, čočku a… pojeb, jak by řekl jeden soused ožrala. Volala paní ze Srní a pustila se do mě. Prý bankéři u ní ubytovaní nenašli ve Slunečné kavárně větrníky s pudinkem. A místo toho prý máme ty jiný, o 10 Kč dražší. Vzal to muž a po pár minutách to vzdal, prý ať si to poslechnu sama, že na to nemá nervy ani odvahu. Nedivím se mu. Ale jsem přeci… Žena roku, Živnostník roku, Goodwill roku a samej mistr a titul, samá medajle a diplóm, samý zlato, tak si TO prostě poslechnout musíte, a basta! A hlavně - musím napravit škody, paní povídala! Tak jsem si sedla na pláž vedle pobíhající polonahé E-lišky v péřovce (fotka z Vesterál na našem FB profilu), koukala zasněně v dálku temným Norským mořem a oddaně naslouchala láteření a radám. Ano, radám taky.

Prd bude. Jakápak náprava, prý mám trochu šidit, aby to nebylo tak dobrý, protože si „někteří kdysi navykli“, že jsem ještě nebyla „dokonalá“ :-)

Naše větrníky. Odpalované těsto z plnotučného mléka, poctivého másla a hromady vajec. Od slepic, ne v prášku! Na těstu pracuje cukrář okolo hoďky. Následuje příprava krému z mléka, másla a pěkné kupy žloutků! Navrch pár lusků vanilky bourbon z Madagaskaru. Bratru dvacet, třicet minut další práce. Smícháme s vyšlehanou šlehačkou. A, jasně, ještě druhá náplň! Další vyšlehaná šlehačka, do které vmícháme svařený domácí karamel se smetanou. Uf. Vitamínová bomba, co :-) A dalších dvacet minut.

Sbíhají se vám sliny?  A můžeme finišovat.

Další část svařeného karamelu se smetanou smícháme s fondánem a do vzniklé parády namáčíme měchurek pokličky. Korpusy rozřízneme, naplníme, zaklopíme a nachladíme. Třicet minut dalších. Jednoduché? Jasně! Tak proč jsou všude za větrníky vydávané srajdy s rostlinou šlehačkou, ztužovadly, barvivy a doplňky chutí "jakoby vanilka" či "jakoby karamel". Proč?!

No já vím, ty naše se musí sežrat za pár hodin po vyrobení. Ty druhé klíďo do týdne! Ty naše, kdybych neprodala, sníme my a jsme ve ztrátě. Ty jejich? On to někdo jednou stejně koupí… Stačí z prvotní dvacky lehce zlevnit. Kdo by si nedal mikrotéňák plný měchurek za 10 korun kousek!?

Četli jste výše řádně a pečlivě? Je patrné, že TO něco stojí, viďte, suroviny i práce šikuly cukráře. Jeden krásný větrník je tak u nás za 49 Kč. Za půlku, co v Café Savoy, a to mají těsto z oleje a vody a pudinkový krém, ne žloutkový. U Myšáka nežratelný větrník stojí 2x tolik. Tedy, milá paní sousedko - stěžovatelko, pokud někdo nebere to, co umíme, pak ano, samozřejmě, nabízí se Sušice, Prášily a Tesco. Ale na Srní jen a pouze na plný koule!

A na plný koule jedeme i naše další dorty, echt čokoládový si drží laťku nejlepších prodejů, mrkvový frajer je k roztrhání, višňový nebo... sexy borůvkový se zakysanou smetanou! Máme ale také hromadu nových dobrot z odpalovaného či domácího máslového listového těsta s krémy na jedničku, ovocem, ořechy… no, prostě se stavte!

Víte, měla jsem být učitelkou, předtím jsem studovala na ČVUT jadernou fyziku, nejsem cukrářka, neumím to moc popisovat podle norem, a moderní dorty v pestré škále barev a v roztodivných tvarech u nás nenajdete, ale sakra mě to baví. Jestli jsme nejlepší? No jasně! V marmeládách, a to už není tak daleko :-)

Ne, vážně, v cukrařině jsme... jen sakra zapálení :-)

Po Míše a Klárce jsem Ti představila dalšího z party, cukráře Jirku!