Šest závodů, šest startů. Innogy Winter Run 2021. Seriál zimních městských běhů napříč republikou. Od ledna do neděle. Ten den byl speciální. Eli nás položila, dostala, zaskočila… prostě si o to řekla! 

Poslední dva závody seriálu organizátor připravil na tento víkend. Sobota v Brně, neděle v Budějovicích. Českých. Tým vyráží na tour. Z Brna přiveze zlato Elišky i Mii, dobré pocity a trenér si říká, že fazónka roste! To ještě netuší, co ho čeká v neděli. 

Sokolský ostrov v jihočeské metropoli, lehce nad nulou a perfektní atmosféra. Dětí nekonečno, jen s Miou na trati 400m startuje 40 kousků. To ji ale nerozhodí a od prvních metrů ten roj divokých včelek vede. A dovede do cíle. Běhá ještě s ročním hendikepem, přesto vítězí s převahou. 

Na start se po pár minutách chystá Eli. Vzpomínáme si, jak naposledy, když tu běžela IWR prvně, vlétla do zatáčky… na ledu uklouzla a letěla. Z dálky byly vidět ve vzduchu mezi všemi těmi zimními čelenkami a kulichy běžících dětí… E-lišky boty. Ano, vstala a s odřeným čumákem dopajdala čtvrtá. Má z těch zatáček respekt. I dnes. V neděli. 

Zvítězila s přehledem, jako v Brně. Náskok v desítkách metrů. Doběhne, ještě nemůže pořádně ani mluvit, doběhne k trenérovi, napije se lehce a… tohle je moment momentů. Tati, já bych moc chtěla, moc prosím bych chtěla ještě jeden závod :-)

Jaký závod, Eli, povídá trenér.  No ten, co teď startuje, právě se děti řadí na start. Poběží dvě kola, 800m, já chci takýýýýý, prosíííím, a nečeká na nic a jde se připravit na startovní čáru. Pořadatel souhlasí, ale jen mimo oficiální hodnocení. Vedle Eli stojí kluci a holky starší o… hodně, o 3-4 roky! Je jich třicet. Eli se nacpe do první řady, působí jako všech ostatních zmenšenina, a jako jedna z mála se směje. Natěšená! 

Po prvním kole slyšíš vůkol údiv a potlesk, možná si někdo i ťuká na čelo, ale malé indiánce to nevadí, letí si tu svoji. Posledních sto metrů do cíle, její druhou pozici se pokusí ohrozit velkým záběrem jiná holčička, dobře běžící a na první pohled silově i stylem vybavená tak, aby E-lišku ohrozila. Jakmile se dostane na úroveň naší Duklistky, ta zabere a nasadí absurdní sprint. Kde se to v ní ještě bere? Druhé místo. Nepozvou ji na stupně vítězů, taková je dohoda, běžela mimo hodnocení, ale o to nešlo. Eli je spokojená. Jen tak se roste, soupeřením se staršími, se silnějšími a rychlejšími. Ačkoli dnes… kdo byl rychlejší a silnější :-)

Eli i Mia startují ve všech šesti závodech. Vyhrají všech šest závodů a ptají se, kdy začne nový ročník. A kam prý se jede závodit zítra?! 

Uběhne několik dnů a v pražském centru Fischer Ski si Eli vyzvedne kompletní výstroj a výzbroj pro nastávající zimní sezonu. Ukrutně děkujeme a moc si nového partnerství vážíme :-)

Jen trouba by si myslel, že se „předčasně úzce specializujeme“ na atletiku, však běžky jsou dalším super sportem, kterým rozvíjíme, zpevňujeme a modelujeme těla i duše našich prcků. Howgh. 

Na fotografii v úvodu je Eli s jejím týmem Sci Nordico Marmolada, s prvním pohárem a rovnou za vydřený titul vicemistra provincie Belluno 2019 (pětiletá) v Cortině d´Ampezzo!

_________________________________________
Jo a pojďte se mrknout na videa i fotky z neděle!