Tak trochu o ničem... a kousek
Zveřejněno 5.10.2017
Dnes jsem dokončila korektury k titulu Nebát se přát si, knížce, co vyjde za pár týdnů. Není okolo ní humbuk, jako u prvních dvou, netlačím ji k prodejům rozhovory pro média, neplánuji její předobjednávky k zaslání ze Srní i s podpisem. Dost jsem se s ní nazlobila. Dost jsem se nazlobila i s redaktorem, který na kvalitu knihy dohlíží. Chvilkama jsem to chtěla i zabalit. Bylo to těžký porod. Ale o tom příště. Dnes už to mám za sebou a užila jsme si úžasný oběd s přáteli.
Stefánie (to je naše baristka) maminka žije v Benátkách, včera zaskočila na slavný rybí trh na Rialtu a večer byla už u nás. Přivezla sedm druhů ryb, chobotnice, mořské plody, flák tuňáka, prostě… nádhera. K večeři jsem hodila na pánvičku obří krevety s česnekem, cibulkou, rajčátky a bylinkou. Taky bílé víno jsem tam cmrndla a… E-liška nešla zastavit, kolik toho do sebe cpala, Mia ji zdárně sekundovala a pan P. se modlil. Ostatně, to dělá nějak často v poslední době, když se pustí malé indiánky do jídla. Nejdou pak zastavit. I na fotce, jedné z jeho raritních, je s pohledem upřeným na nudle, a modlící se :-)
Dnes pak vařil na oběd Roberto a já lovila… E-lišku z jezírka, kde normálně plavou jen pstruzi. Dnes tam spadla, jak krmila z břehu pstruhy starým chlebem. Chudáci pstroužkové! Na jednu hodinu byl na stole kotel špaget cozze / vongole. Pozvali jsme také pár Holanďanů, co u nás stanují a pořádně si to užili…
A zítra? Dáváme do trouby zapéct svatojakubské mušle se strouhánkou a parmezánem :-)
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit