V divadle
Zveřejněno 3.1.2020
Jak na Nový rok, tak po celý rok…, snad se počítá i třetího :-) My 2020 začali koncertem na Zalužanech, a dnes divadlem. Baruška domluvila Ježíškovi, jistě pěkně zostra, a rodinka si tak dnes vyrazila do hlavního města, na baletní… pohádkovou inscenaci Louskáček!
Moc jsme si přáli jít snad co rok, všechny roky poslední, do Národního, ale kočovný život moc této formě kultury nepřeje. Až nyní, na chvilku usazeni za Prahou, jsme mohli splnit Eli sen - balet!
Děti nadšené, provedení tuze krásné, vše, jak má být. Kdybych mohla, brala bych je do velkých divadel častěji, snad co měsíc :-) Jen drobnost, vždycky jsem si myslela, že do divadla patří nějaké velmi společenské šaty, oblek, a chování. Dnes to bylo nemálo svetrů, legíny, sněhule i trička. A některé děti okolo nás (bez jakéhokoli zájmu doprovázejících rodičů), v divadle baští, povídají si, polehávají i se nahlas a nemálo pošťuchují. No, asi už jsem i já ze staré školy, nejen ten můj…
A za pár dnů do Státní opery! Nemohu se dočkat! Po letech se otevírá jedna z nejvýznamnějších hudebních scén Evropy!
Komentáře
Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit
Opet ze stare skoly,to co vidime dnes, nejen v divadlech,ale i v obchodech je desny.Ja tady..v obchodech i v pyzamu a najen deti se svici u nosu a jeste kolem.Blani je to hruza..je to vse umele pripravovany,degenerace mozku a lidi, vzdelanost upada,lidi se topi v blahobytu,jako ze se jich to netyka....a mohu pokracovat.Vime obe kdo tohle vsechno ridi a proc.Moc se bojim o moje vnoucata..nic dobreho je neceka....Elli gratulace k jejim uspechum
Je mi to líto, ale vidím to podobně :-( Jen s tím rozdílem, že se nebojím o vnoučata, ale o děti moje!