Pokus napůl černé Japonky o bojkot tenisového turnaje v NY moc nevyšel, tak alespoň zaplevelila svět podpásovkou o genocidě. „Jako černé ženě je mi na zvracení z nekončící genocidy černochů z rukou policie.“ Naomi Ósakaová sice asi dobře hraje tenis, ale postrádá všeobecné vzdělání, rozhled a jistý stupeň inteligence. Nahrazuje to ubohým, lživým a podlým levičáckým aktivismem. Jak charakteristické pro tuto skupinu...

A světě div se, kde jsou agresivní televizní komentátoři, kteří by ji vyčinili, poučili a mediálně ji zničili, jak umí v kauzách jiných a jiné! Kdo komu straní? Kdo se koho a čeho bojí? 

Někdo by měl tomu dítěti vysvětlit, co genocida znamená. A kdo ve světě a v historii opravdu „úmyslným a systematickým zničením celé nebo části etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“ trpěl.  Nakonec by jí měli donutit k omluvě. K omluvám. Dobrovolně to oni neumí. A tak je to s těmi barevnými aktivisty dnes a denně! 

Sereně roste po boku zdatná soudružka v boji. Jednou, a ruku v ruce, ten jejich „bílý“ sport definitivně zničí!  

Bože, co by se stalo, kdyby některý odvážný sportovec vystoupil ze zóny strachu a řekl, že už má dost genocidy bílých prostých občanů a také policistů, kterou napříč Spojenými státy mají na svědomí ti teroristé, vrazi, revolucionáři… s heslem BLM?! Konec kariéry, vyhnanství. To v lepším případě. Lynč 100%. Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí se mrknout na tento převzatý text: 

……………………………
Nick Sandmann byl málem obětí „boje proti rasismu“. Teď je zřejmě jedním z nejbohatších středoškoláků v Americe. Celkem chce odškodné ve výši 800 milionů dolarů. A vyhrává.
Je to pravý americký sen, ale po pořádné noční můře. Z mladíka, jehož budoucnost málem zničila v šestnácti letech neprofesionální média, se nakonec díky tomu stal boháč.
Nick Sandmann se teď kvůli republikánskému sjezdu, kde taky mluvil, vrátil na místo činu. Jako očištěný vítěz. Možná si na ten rok a půl starý případ vzpomenete. Mladík s červenou kšiltovkou kouká do očí indiána s bubínkem a křečovitě se usmívá.

To video trvalo něco přes tři minuty a přivedlo Ameriku do hysterického stavu. Vážně se kvůli němu říkalo, že Trumpovi voliči jsou nacisté. Že střední školu, odkud Sandmann pochází, by bylo potřeba vypálit do základů i se studenty. Jedna herečka (Sarah Beattie, velmi vulgární feministická komediantka a aktivistka - pozn.moje) dokonce slíbila kvalitní orální sex tomu, kdo mu nafackuje.

Sandmann byl v médiích předváděn jako ukázkový rasista, teď za to kasíruje odškodnění. Nejsou v tom žádné právní kličky. Prostě neudělal vůbec nic z toho, co na něj hodili. A čím ho málem popravili.

Necelé čtyři minuty videa, které se v lednu 2019 octly ve všech médiích a jež měly desítky milionů zhlédnutí na sociálních sítích, ukazovaly, jak před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu skupina mladíků obklíčila chudáka indiána, jeden z nich se na něj „arogantně kření“, jak se to tehdy popisovalo, jeho spolužáci se mu smějí. Nebezpečný incident, při němž bílí středoškoláci prý takřka zaútočili na pokojnou indiánskou demonstraci. Bylo to jako výbuch bomby, půlka Ameriky byla ve varu. Hodně tomu pomohlo, že červené kšiltovky, které někteří studenti měli, nesly Trumpovo heslo „Udělejme Ameriku opět skvělou“. Tím to bylo jasné, nikdo se už nepotřeboval na nic ptát. Vše hezky zapadalo do vzorečků.

Kongresmanka Deb Naalandová řekla, že šlo o „ukázku čisté nenávisti, neúcty a netolerance“. Podobné pobouření křičelo z reakcí demokratických politiků a řady novinářů, přičemž i jeden z redaktorů CNN chtěl Sandmanna fackovat. Ostatně zpravodajství ve většině médií mělo od první vteřiny jasno. Na střední katolickou školu v kentuckém Covingtonu, odkud oni mladíci byli, přišly první výhrůžky smrtí, takže škola byla zavřena. Přijeli tam také demonstranti až z Chicaga.

Jenže pak vyplavalo druhé video. Trvalo víc než hodinu a všechno bylo úplně jinak. Chlapce naopak hnusně uráželi členové černošské sekty, kteří byli z prvního videa úplně vystřiženi, a vyhazovali je z Ameriky. Provokoval i „obklíčený“ indián, na něhož se Sandmann „arogantně křenil“. Média ze studentů, aniž si to prověřovala, pohotově udělala malé rasisty, protože to tak chtěla vidět. A protože měli ty čepice.

Dlouhé video ukázalo, že na místě byly tři demonstrace. Proti potratům, jíž se zúčastnili středoškoláci z Kentucky, za práva indiánů a pak taky nějaká akce obskurní sekty, jež si říká Černošští hebrejští izraelité. Tvrdí, že jsou potomky ztracených židovských kmenů, a jsou označováni za černošské rasisty.

Právě ti zřejmě všechno odstartovali, když klukům z Kentucky začali nadávat, že jsou „buzny“, „pánbíčkáři“, „bílí suchaři“ a „plody incestu“. Napadení začali skandovat svůj školní pokřik, aby je přerušili, a do toho se rozhodl zasáhnout muž z indiánské demonstrace, postarší muž jménem Nathan Phillips. S bubínkem si to namířil do středu mladíků a pak se postavil přímo před Sandmanna, který se ani nehnul, natož aby mu zahradil cestu. Jeho „arogantní křenění“ v celkovém kontextu najednou vypadalo mnohem víc jako bezradný úsměv. Sandmann nic neřekl, nijak se nepohnul, přestože Phillips mu bubnoval před obličejem.

Amerika rozhořčeně mluvila o rasismu a nesnášenlivosti, ale na dlouhém videu obojí najednou nešířili středoškoláci, nýbrž „oběti“. Na záznamu nebylo ani slyšet, že by středoškoláci skandovali „Postavte tu zeď“, z čehož byli obviněni. Zato bylo najednou slyšet, že jim černoši absurdně říkají, aby se vrátili do Evropy, že tady nejsou doma, a že jeden indián středoškolákům říká „tohle je naše země“.

Amerika jako by byla v kolektivní hypnóze. Národ, přesněji jeho polovina a takřka všechna média fungovala jako na klíček. Nejvíc to odnesl Nick Sandmann, mladík v červené trumpovské kšiltovce. Nikdo se na nic neptal, nic neověřoval, vše bylo dopředu jasné. To není nějaká metafora: odkaz na ikonické čepice s trumpovským sloganem „Udělejme Ameriku opět skvělou“ byl tehdy ve většině titulků první vlny. Bylo to jako nálepka. A návod, jak to chápat „správně stranicky“.

Sandmanna tudíž nikdo neposlouchal, když se hájil. Teď je z něj díky tomu boháč.

Sandmann totiž zažaloval CNN, Washington Post, televize NBC, ABC a CBC, New York Times, vydavatelství Gannett, jež vydává například deník USA Today, a časopis Rolling Stone. Celkem šlo o odškodnění ve výši 800 milionů dolarů. Na kluka, který neměl ještě ani maturitu, to bylo pořádné sousto. Jenže on vyhrává.

CNN, po níž chtěl 275 milionů dolarů, podlehla letos v lednu jako první a dohodla se na mimosoudním vyrovnání. Výše je tajná. V červenci totéž udělal Washington Post. Žalovaná částka byla 250 milionů, přesně totéž, kolik za list zaplatil jeho nový vlastník. Washington Post, který si s příchodem Turmpa dal do záhlaví heslo Demokracie umírá v temnotě, psal nepravdy o Sandmannovi v sedmi článcích a tweetech, které je na internetu propagovaly. Nakonec bylo rozumnější a zřejmě levnější to zabalit a diskrétně se dohodnout se Sandmannovými právníky na odškodnění.

Tento týden se vrátil na „místo činu“. Mluvil pro republikánský sjezd o tom, jak ho média chtěla „zrušit“ a on se nedal. Stál na místě, kde se to tehdy stalo, na washingtonskému Mallu poblíž Lincolnova památníku. Nakonec si nasadil i tu červenou čepici. Vypadal stejně jako tehdy, jen měl místo červené bundy kravatu a byl možná o moc moc milionů bohatší.

Médií nemusí být nikomu moc líto. Sypání popela na hlavu nenastalo ani po zveřejnění onoho dlouhého videa. Tady je pár amerických titulků, z jednoho „dne poté“, jak je tehdy přetiskla MF DNES: Obránci středoškoláků, ušetřte nás svých falešných starostí o ty děti; Pořád jsme viděli, co jsme viděli; Ti v trumpovských čepicích nejsou nevinné děti; Obyvatelé Kentucky, zamyslete se nad tím, že jste země plná bílých neonacistů. 

Převzato Idnes