Kdepak, žádným letadlem, ale naším superVéčkem bělouškem upraveným příležitostně na mikrokaravan (včetně toalety, kuchyňky a ložnice). Do toho dva velké běžecké závody, a také oslava Nového roku s pořádným ohňostrojem :-) na dálnici! 

Jako magořina, říkáte si? Že nechápete, o čem mluvím? Pověděla jsem milému choti prakticky totéž. Ale krásná magořina, odpověděli jsme si současně. 

Já s Miou, Maxem a Baruškou zůstáváme doma, a našemu závodníčkovi budeme fandit na dálku. Taky přijela na Silvestra Míša ze severu a Lucka z jihu, takže byla hustá holčičí jízda (Max to nějak přečká :-))

Výlet začíná dokonale. Tohle není snad ani možný! Tak my máme barák v Dolomitech, první závody se běží v Dolomitech, a oni, namísto aby jeli domů se vyspat, zaparkují na Passo Sella ve 2 240 metrech nad mořem, kde hromady sněhu a mrzne, až praští! Důvod přespat v superVéčku v průsmyku? Aby prý byli alespoň na chvilku hvězdám co nejblíže…  

Dopoledne sjedou do Bolzana, vyzvednou startovní číslo a hurá na průzkum. Startuje se před druhou, teď je třeba načíst trať, trochu pojíst, projet se na koníkovi… samozřejmě, a navštívit nějaký obchůdek :-) Eliška se těší ze silné konkurence, počasí přeje, moc nemrzne a… „BO Classic Run“ historickým centrem Bolzana vítá moji malou závodnici otevřenou náručí a dokonalou organizací.

Jedná se o významný běh ceněný Mezinárodní atletickou federací, a především pak o akci, kde si nejmenší atleti užijí svůj den D s pocitem velkých běžců. Jeden a čtvrt kilometru, na nebi se sluníčko už pěkně opírá, stovky dětí v několika kategoriích, doprovodné měřící vozy i motorky, televizní přenos, desítky fotografů a hlavně… několik TISÍC diváků podél absolutně celé trati! Dokonalý kotel! Nádhera! To byl „The Raiffeisen Youth Cup“ v rámci evropského superběhu BoClassic Run. U nás tolik lidí nepřijde ani na ligový fotbal! Festovní akcička, taky kam se podíváš, tam nějaká hvězda, nebo alespoň kometa. 

Na start se staví machři z několika zemí Evropy a světa.  

Eli vybíhá v rámci nejmladší kategorie prvňáčků ve startovní vlně, do které zahrnul organizátor všechny děti pod 12 let! Vedle naší šestiletky (mladší šesti běžet nemohou) se řadí na rošt deseti až dvanáctileté běžkyně, dokonalé atletky a Eli na nich může nechat oči! Obrovská zkušenost, ale trochu maso, velká šance, ale dost nepřehledné. E-liška nebyla na startu ani vidět :-)

A teď bacha! Celkově dobíhá dvacátá! Za sebou mnoho velkých atletů! Ano, ale co víc… pak přijde info od pořadatelů (zasílají je průběžně na mobil), že v kategorii prvňáčků je E-liška absolutně nejrychlejší! 

Náš největší běžecký mítink roku, i nejhezčí, a malá indiánka… byla první z nejmenších šestek a sedmiček! Na oslavu ale není čas, letělo se dál!  

Rychle do supervéčka, Eli jde spát a tatínek míří přes Merano do Švýcarska. Prý krásná cesta, málo aut a část dokonce ve vagonu i s autem :-) To aby se Greta nažrala a vlk zůstal celý :-)  :-) 

Dvě hodiny před půlnocí Eli startuje na Curyšském novoročním maratonu ve vloženém Kids Cupu. Opět dokonalý závod. Profi organizace, startuje se z haly a do ní pak i finišuje, všude prskají ohňostroje, bengálské ohně na startu, atmosféra na deset jedniček! Voláme si, přeju atletce hodně štěstí a už se nemohu dočkat, až budou zpět! 

Doporučení zněla jasně, čelovka. Běží se do polí, po mezích, a tam už jen občas nějakou blikačku organizátor položil. Jinak krajem vládne tma. Eli si bere naší záchranářskou čelovku, ale na její minihlavičce nedrží nejlépe. Ačkoli ji prý tatínek přidělal několika sponkami do vlasů, dcerka ji cestou ztratí a… vrací se pro ni (!), najde ji a pokračuje v běhu!! Neuvěřitelné :-) A to dostala instrukce, že kdyby baterka-čelovka náhodou spadla, má ji malá závodnice nechat ležet ladem a běžet o 106 dál! 

Do cíle dobíhá druhá o pár metrů! 

Ale máme doma zpátky čelovku :-) Eliška je závodnice ještě malá, ale už je velkou hospodářkou, ví, že se věci ztracené hledají, že co upadne, se i sebere! 

Silvestrovské šílenství zastihne moji půlrodinku na švýcarské dálnici. Dobrý konec roku, myslím :-)  

FOTOGALERIE