Byla to jízda již od prvních článků v médiích, dodnes jich bylo několik set po celém světě, domovem počínaje, přes Japonsko, Ameriku, Británii a Slovensko po Německo, Francii, Itálii, Švýcarsko… Byla to jízda, která k nám, k mojí produkci, cestování a blogování přivedla mnoho followerů na sociálních sítích, kde jsme byli v onu dobu velmi aktivní. Začala jsem vnímat, co to je fanoušek, podporovatel, čtenář… Po vydání první knihy (Příběh opravdové vášně), se situace „utrhla z řetězu“ a já poprvé v životě pochopila dennodenní fanynkovské obdivování, milé pronásledování a hodnotu sdílení zážitků, názorů a postojů s těmi, kteří sledují… Ač je to někdy náročné ustát, jsem za ten moment vděčná a moje fanynky a fanoušky obdivuji. Že je bavím :-)

S prvními kurzy přípravy marmelád v Krumlově a u Vimperku, se poskládal klub Marmeládových čarodějek, dívek, žen i dokonce mužů. Když se mi pak povedlo porodit druhorozenou na Sicílii v únoru a uprostřed sklizně, přijela mi desítka čarodějek pomáhat. Naprosto neuvěřitelná záležitost. Fanklub nepřijel fandit na jeden zápas, ale na více jak týden pracovat, pomoci mi s výrobou a s prckama. Začala jsem chápat, že to nebude jen tak :-) Dnes jsme kamarádky!

Další kurz marmeládování jsme měli v Římě, přidali se nové účastnice, klub se ještě více propojil a děvčata mezi sebou komunikují už napřímo, pořádají i vlastní srazy a akce – některé též vyrábí marmelády polokomerčně a už i stoprocentní živnostnice ve výrobě marmelád se z fanklubu profilují. Pokud by tohle, že ženy okolo nás našly svoji vlastní cestu, pokud by tohle byl jediný výsledek mého marmeládového existování, pak jsem spokojená. A protože vím, že s marmeládařkami se díky našemu marketingu a medializaci našeho života protrhl pytel, je to príma, že už je co mazat na chleba a jeden nemusí do supermarketu! Jistě, občas některá dáma ukradne recept, jiná chytrolína se opičí ve všem, co zrovínka povídám i dělám, další lže do médií jak ona „to“ vymyslela, a v neposlední řadě, některé se pokouší nalhat všem, že jsou hvězdy světové, ačkoli nic takového již soutěže neumožňují! Víte ale, kdo je pro nás opravdovou hvězdou marmeládového nebe? Naše šéfová z šumavské manufaktury – nikdo v Čechách neuvařil více marmelád, a neprošel větší bojovou vřavou, nikomu nesvěřuji své jméno jako Barušce, a hlavně pak, jako jediná z těch, co si z Británie přivezli zlato, o tom nikde nevypráví. Skromná, tichá a šikovná.

Ale co ten fanklub? Zájemci se mohou obrátit na jakoukoli marmeládovou certifikovanou čarodějku, nebo na Barboru z Nejlepší marmeládové manufaktury světa! Nemusíš k tomu ale vyrábět marmeládu, stačí, že ji máš ráda /rád a alespoň trošku sdílíš to, co se jinde na tomto webu dá dočíst. Prostě se jen zapoj. Sleduj, napiš a až se bude opět něco chystat, dostaneš stopro pozvánku!