Dobrý deň Blanka,
verím, že sa neurazíte sa oslovenie krstným menom. Avšak tak mi to ide zvnútra. :-) Dnes ráno som si kúpila časopis Marianne Venkov & Styl a ani neviem prečo, začalo som ho čítať odzadu a teda prvý článok, resp. vyprávanie som si prečítala to Vaše "Pohádkové Vánoce". Ani neviem ako začať, no keď som sa ponorila do čítania, tak sa mi pred očami všetko ukazovalo ako vo filme a v mnohom som sa našla ja sama.
Milujem Vianoce, teším sa na ne hneď ako skončia. Len vždy tak nejak nedopadnú najlepšie. Posledne to bolo spôsobené tým, že som prišla o prácu a našla si novú, kde majiteľ firmy bol scientológ. Nebudem písať o pekle, čo som tam zažila a ktoré mi zas pokazilo moje milované Vianoce.
Teraz pomaly prichádzajú ďalšie, na ktoré sa bojím myslieť, Som pracovne vyťažená, vystresovaná a tak pociťujem, že ako mi pribúdajú roky, mám 38, tak pomaly mením názor a tiež hľadám čosi pokojnejšie, čistejšie, kde si budem žiť podľa svojich predstáv. Len to má háčik, neviem ako na to, kde začať. Snáď ma niekto osvieti, vnukne mi dobrý nápad a ja urobím ten prvý dôležitý krok k životu - svojmu životu podľa vlastných predstáv. Aspoň čiastočne podľa vlastných predstáv, pretože mám veľké šťastie v tom, že mám 2 zdravé dcéry a skvelého manžela. :-) Vďaka Pánu Bohu za rodinu, opakujem si to niekoľkrát denne.
Tento článok, v ktorom rozprávate o svojom osude, bude pre mňa niečo ako návod, bude pre mňa posilou, keď nebudem vedieť ako ďalej a budem sa snažiť to nevzdať. V dobrom Vám závidím Vaše šťastie, ktoré ste našli, to, že sa dokážete krásne uživiť a žiť podľa vlastných predstáv. Nech Vám to vydrží naveky.
Neviem prečo, nemám vo zvyku takto reagovať, no teraz som Vám musela napísať, ruky mi samé píšu po klávesnici, ide to zo mňa. Verím, že Vás môj e-mail nebude otravovať.
Prajem Vám všetko dobré, to najlepšie a nech ten šťastný úsmev z fotky v časopise nikdy nezmizne z Vašej sympatickej tváre.
Srdečne Vás pozdravuje, Helena D. z Banskej Bystrice

Dobrý den, paní Blanko,
omlouvám se, že Vás obtěžuji nevyžádaným e-mailem, ale dnes jsem si přečetla Vaše povídání v Marianne Venkov a styl a chtěla bych Vám za ta krásná, inspirativní slova a myšlenky plné naděje, poděkovat. Sice jsem si nad řádky poplakala - dojetím, bezmocností nad svým životem, radostí, že naděje umírá opravdu poslední, ale dodala jste mi neuvěřitelnou sílu a zase mě trochu nakopla. Abyste pochopila....mám dva roky diagnostikovanou roztroušenou sklerózu a dojímá mě každé milé slovo, které je navíc naplněno odvahou změnit svůj život, udělat krok do neznáma a jít za svým snem. Mně takhle postrčila nemoc, ale bohužel nemám tolik odvahy co Vy, takže zatím dělám spíš malé krůčky:-). Ale dost o mně...chtěla bych Vám ještě moc moc poděkovat, že patříte k těm, díky kterým svět ví, kde je ta krásná malá česká kotlina a že tady žijí neuvěřitelně šikovní a inspirativní lidé. A moc gratuluji k tak prestižnímu ocenění!
S nesmírnou úctou, Kateřina G.
P.S. A slibuju, že si, díky Vám, Vánoce, po 37 letech, co chodím po světě, konečně užiji! :-)

Co jste způsobila?
Dobrý den, Blanko. Včera jsem se dozvěděla, že můj balíček pro Vás trčí nejspíš ještě na poště (snad nerozbit), a tak jsem se rozhodla ho předběhnout pár řádky (pokud je mezi stovkami mailů a objevíte :-)
Mrkla jsem ráno na Váš web a nalila si trochu energie do žil. (Doteď jsem si myslela, že jsem "umírněná" a různí fandové čehokoli a kohokoli jsou určitě něčím "ujetí" - zjevně jsem "ujela")
Nerozumím tomu, že nemůžete najít nadšence pro práci. Já bych u Vás pracovala, až bych brečela a byla bych v tu chvíli nejšťastnější člověk pod sluncem.
Nevědomky šíříte takovou energii, že i tady v Praze v kanceláři zaznamenali citlivé senzory kolegů) evidentní příliv. Jen netuší, že se ta energie neodrazí v číslech a reportech firmy, ale u mě doma. :-)
Protože jste trochu z ruky, a momentálně na 1000% vytížená, odkládám sůj sen, plán a touhu za Vámi vyrazit (včera bylo pozdě) na někdy a tu Vámi dodávanou sílu začínám soustředit na svůj vlastní sen... to by bylo, aby to nešlo tady, když to jde tam.
Nemohu se ohánět těmi nej, co z vašich dobrot dělá ty nejlepší (a nemyslím jen medaile), ale s poctivou kvalitní dobrotou .... snad... třeba to někdo pozná ... tiše doufám a spřádám plány. Podnikáním nepolíbená, ale rozhodně odhodlaná.
Vám neuvěřitelně fandím, aby Vás to ve světě nesemlelo a držím palce, aby se Vám všem vyhnuly nemoce i komplikace. Jako malá jsem mávala na vláčky na Šumavě a volala: "Šťastnou cestu, dobře dojeď!!!" A to teď přeju Vám. Linda BK

Vážená paní Blanko,
musím Vám vyjádřit svůj velký obdiv. 
Vyrábíte skutečně skvělé marmelády. V sobotu jsem si u Vás v cukrárně na Srní koupila ostružinovou a vezla jsem ji domů do Domažlic jako KLENOT. Ukazovala jsem ji kamarádům a vyprávěla jsem jim i to, co jsem se dočetla o Vás. Původně jsem si marmošku od Vás chtěla schovat na slavnostnější chvíli, ale už v neděli jsem jsem odstrčila svůj broskvový džem a na chleba namazala ten Váš skvost. Jsem velký "marmeládožrout",(zpucuji jich za rok tak kamion:-)). Ale ta ostružinová - mňááám. Ta konzistence, barva, vůně, chuť.
Když jsem četla u Vás v cukrárně článek o Vás a Vašem podnikání, vyvolalo to ve  mně mnoho pocitů - velký obdiv k Vaší pracovitosti, nápadu , ale i odvaze a chuti zariskovat. Zároveň se zlobím na sebe, protože se trápím v kanceláři a nemám takovou odvahu jako Vy, změnit TO:-((.
Přeji Vám ze srdce, ať se Vám daří ve Vaší práci, ale i v osobním životě, ať jste Vy i Vaše dcerka zdravé a ať mlsným jazýčkům Vaše marmeláda stále chutná.
Zdraví, Jana z Domažlic

Dobrý den, mám pocit, že žiji ve světě, kde se snaží jeden druhého jen převést, odrbat. Práci odfláknout, potraviny z náhražek, čím levněji, tím lépe, vytrácí se správná chuť, někdy mám strach už i cokoliv zkonzumovat s podezřením, co tam zase špatného je (Asi trend celosvětový). S ženou už se snažíme si dělat sami co se dá :)  Zavařeniny, kečupy, marmelády (letos rybízová, hrušková, meruňková, jahodová). Já se pokouším chovat zvířata na maso, abychom měli svoje (králíky, krůty). Udíme si na vánoce a velikonoce klobásky, bůčky, krkovičku, abychom nezapomněli na správnou chuť uzeniny. Děláme to vše hlavně pro naše děti, aby dostali něco dobrého do bříška. Vy jste zašla ještě dále. Ukázala jste nám, ale i světu, že to může být jinak. Nebála jste se prezentovat sebe a svou práci na té nejvyšší úrovni, máte můj obrovský obdiv. Protože to co jste dokázala, je tak neuvěřitelné, že nad tím pořád kroutím hlavou. Jediný rozhovor v novinách s Vámi mě tak obohatil, že jsem nemohl jinak, než Vám napsat tento krátký email. Děkuji. Přeji Vám všechno dobré.
S pozdravem David G., Slezsko